Skromné pozůstatky hradu Louka se nalézají na osamělém kopci Hradisko severně od obce Louka v okrese Blansko. Hradní areál je volně přístupný. Historie hradu Soudě dle archeologických sběrů byl hrad založen již koncem 13. století, přesnější určení čeká až na plnohodnotný archeologický průzkum. Písemnou zmínku o hradu, konkrétně z Desk zemských, máme až z roku 1360, kdy na něm Procek z Lomnice zapisuje věno své manželky Hyzly. Páni z Lomnice jsou i pravděpodobnými zakladateli hradu a vlastnili jej až do roku 1416, kdy byl prodán Janu Ozorovi z Boskovic. V roce 1464 se opět vrátil do rukou Lomnickým, po roce 1480 jej získal Pertold z Tvorkova, který jej prodal roku 1496 Vilémovi II. z Pernštejna. Páni z Pernštejna měli výstavnější hrady, a proto Louku příliš nevyužívali. Přesto byl hrad ještě roku 1521 obyvatelný, ale roku 1560 se již uvádí jako pustý. Dispozice hradu Hradní areál je obdélného tvaru, na mírné vyvýšenině v západním okraji stával věžovitý palác o rozměrech 16 x 15 metrů, z nějž jsou dnes patrné pouze nevýrazné stopy a jehož prostor zaujímá památník obětem druhé světové války. Na tuto vyvýšeninu s palácem navazovalo podlouhlé nádvoří, sevřené mezi severní a jižní palác. Ze severního paláce jsou dnes patrné pouze valeně klenuté sklepy, z jižního zůstala nádvorní stěna a přilehlé úseky příčných zdí. K nároží jižního paláce kdysi na východní straně přiléhala válcová věž, dnes jsou patrné pouze její základy. Okolo hradu je ještě dnes velmi dobře viditelný val a příkop.   Tipy na výlet Výlet si můžete naplánovat třeba do Bystřice nad Pernštejnem, kde si můžete prohlédnout Městské muzeum. Dále na vás v okolí čeká zřícenina hradu Štarkov u Jimramova, zámek Jimramov, zříceninu hradu Pyšolec, zříceninu hradu Arešperk, zříceninu zámku Lamberk. V zimně můžete navštívit Lyžařský areál Karasín. Rozhlédnout se po okolí je možné z rozhledny Karasín. Vodní nádrž Vír vás možná také přiláká. V Rozseči nad Kunštátem najdete Jeskyni blanických rytířů.  Ubytovat se můžete v Bystřici nad Pernštejnem.   M.K.

Poutní místo Hora Matky Boží ležící ve městě Králíky, okres Ústí nad Orlicí, kraj Pardubický, má svůj počátek ve třicetileté válce. Během třicetileté války, vypukl v r. 1633 v Králíkách mor a zanechal po sobě hodně obětí. Začaly se konat procesí na tehdejší Lysou horu, aby se lidé ubránili před rozšířením. Převážně byly procesí vedeny dětmi, kteří se modlily a zpívali Mariánské písně. Mezi nimi se nacházel i jako malý Tobias Johannes Becker (1646-1710), který si dal předsevzetí, že jako dospělý zde postaví kostel. Svůj sen si vyplnil a roku 1696 započal stavbu kostela na Lysé hoře k poctě Nanebevzetí Panny Marie a k tomu patřící stavbu Křížové cesty. V roce 1706 vzniklo 8 kaplí podél aleje, které vedou z Králík až k hlavnímu vchodu kláštera. V roce 1710 byla v klášterním dvoře postavěna kaple "Svaté schody". Od založení poutního místa sem přichází mnoho poutníků a ctitelů Matky Boží. Vedle chrámu stoji Poutní dům. Během své historie sloužil jako noclehárna pro poutníky, pohostinství a prostor pro divadelní představení. V druhé polovině 20.století zde byl komunistický lágr pro kněze a řeholníky, místo pro dožití starých a nemocných františkánek, ubytovna pro zaměstnance státního statku a nakonec Poutní dům sloužil i jako místo ustájení dobytka státního statku. V současné době slouží svému původnímu účelu.

Na Křížovém vrchu (446 m.n.m.) při obci Brtníky se nachází kaple Nejsvětější Trojice. Barokní obdélná stavba s polokruhovým závěrem byla postavena v roce 1768. Z Brtníků sem vede značená turistická cesta doplněná Křížovou cestou z 19. století.

Protivínský židovský hřbitov najdeme na východním okraji města, nedaleko komunálního hřbitova, při silnici do osady Bečelov. Hřbitov založený roku 1878 byl v roce 1939 zdevastován a většina náhrobků odvezena. Dnes již spíše zatravněná plocha hřbitova (719 m2) obsahuje jen pár náhrobků. Ohradní zeď z lomového kamene je místy narušená. Vstup je volný přes bývalou márnici ze které zbyly jen základy zdí (9/2012).