Přijměte pozvání do pražského podzemí, do prostor jednoho z největších systémů kolektorů na světě. Zcela  unikátní pražská kolektorová síť Vám nabízí možnost neobvyklého pohledu na Prahu a její technické dědictví i současnost. Prohlídka kolektorové sítě naplňuje nový trend zážitkové turistiky, představující město novou a netradiční formou. Kolektorová síť budovaná pod hlavním městem Prahou již více než 35 let je 91 kilometrů dlouhá, v samotném centru se pak nachází 18 kilometrů. A právě v nich jsou pro zájemce připraveny 2 turistické trasy v délce  1,4 km a 1,0 km,  vedoucí místy  až 35 m pod povrchem. Návštěvníci tak dostávají příležitost nahlédnout do labyrintu technických chodeb, jakými se nemůže pochlubit žádné město na světě. Seznámí se s nejnovější technologií výstavby kolektorů a se způsobem uložení inženýrských sítí. Navštíví centrální dispečink, kde  jim bude představen jeden z nejmodernějších a nejrozsáhlejších způsobů monitoringu na světě. Uvidí ukázky průvrtů s inženýrskými sítěmi vedoucími z kolektorů přímo do sklepů domů. V hloubce 30 metrů si prohlédnou důlní nádraží a svezou se důlní lokomotivou.  Zajímavosti Průměrná šíře kolektorů se pohybuje od 1,9 m do 4,5 m. V některých úsecích je širší než tunely metra. V celém komplexu je vedeno 2 400 km drátů, kabelů a potrubí. Průměrná teplota v kolektorech je 12 až 14 stupňů C. Počet čidel zajišťujících monitoring kolektorů je 45 tisíc. Celková délka kolektorů pod Prahou činí více než 90 km, v samotném centru města vede 18 km kolektorů. Podzemní kolektorové chodby vedou pod významnými pražskými  památkami, jako jsou Prašná brána, Týnský chrám, Staroměstské náměstí, Obecní dům nebo dům U Černé Matky Boží. TRASA C Zajímavá trasa vedoucí pod historickým centrem města částečně kopíruje tzv. Královskou cestu. Začíná na Senovážném náměstí vstupem do hlubinného kolektoru Centrum 1, kam se návštěvníci přesunou pomocí výtahu do hloubky 30 metrů. Kolektorem Příkopy pokračuje prohlídka  směrem  k Obecnímu domu, kde se trasa stáčí ulicí Královodvorskou a od domu U Černé Matky Boží pokračuje do kolektoru Celetná. Téměř na konci Celetné ulice, asi po 300 metrech chůze, vystoupí návštěvníci na povrch sklepením domu U tří mečů. Trasa v číslech:  délka trasy je cca 1400 metrů, čas prohlídky 2 hodiny, max. hloubka 30 metrů, nutno zdolat 7 žebříků, počet návštěvníků ve skupině max. 16. Náplň prohlídky:  Obecné informace o pražské kolektorové síti a seznámení se s prací centrálního dispečinku, prohlídka kolektoru v hloubce až 30 metrů, ukázky rozdílných technologií výstavby kolektorů a technologií inženýrských sítí, prohlídka důlního nádraží s důlními mechanismy, možnost jízdy důlním vláčkem, předvedení mimořádných situací, ukázka průvrtů s inženýrskými sítěmi vedoucími z kolektoru přímo do sklepů domů. Návštěva kolektoru končí výstupem sklepením přímo v centru Prahy u Staroměstského náměstí.   TRASA D Atraktivní trasa dlouhá přibližně 1000 m vede převážně  kolektorem Příkopy, nabízí  návštěvníkům velký počet technických zajímavostí a končí výstupem v prostorách Slovanského domu. Prohlídka začíná na Senovážném náměstí vstupem pomocí výtahu do hlubinného kolektoru Centrum 1 (cca 30 m pod zem). Pokračuje nahoru do kolektoru Příkopy, kde je nutno zdolat několik žebříků  a dále v hloubce 12 m pokračuje ulicí Senovážnou směrem k Obecnímu domu. Po 150 metrech chůze pod ulicí Na Příkopě končí trasa výstupem přes rozvodnu po 8 metrovém žebříku  do pasáže  Slovanského domu.  Trasa v číslech:  délka trasy je 1000 m, čas prohlídky 2 hod., max. hloubka 30 m, nutno zdolat 7 žebříků, počet návštěvníků ve skupině max. 16.  Náplň prohlídky:  Obecné informace o kolektorech, seznámení se s prací na centrálním dispečinku, vysvětlení funkce jednotlivých prvků monitoringu, ukázky rozdílných technologií výstavby kolektorů a technologií inženýrských sítí, prohlídka důlního nádraží s důlními mechanismy a možnost jízdy důlním vláčkem, prezentace mimořádných situací, ukázky průvrtů s inženýrskými sítěmi vedoucími z kolektoru přímo do sklepů domů aj.    Rezervace Prohlídku kolektoru si můžete rezervovat na www.kolektory.cz nebo na www.prahatechnicka.cz   Kolektory jsou přístupné ve dnech: středa  13:30 - 15:30 hod.(skupiny),  16:00 - 18:00 hod. (jednotlivci) pátek     8:30 – 10:30 hod (skupiny),   11:00 – 13:00 hod (skupiny)  sobota   9:30  - 11:30 hod. (jednotlivci), 12:00 – 14:00 hod (skupiny)  Vždy pouze poslední sobota v měsíci.   Vstupné trasa D Skupina ( max. 16 osob) – 4 500 Kč Jednotlivci – 300 Kč trasa C Skupina  (max. 16 osob) – 6 000 Kč  

Autobusová zastávka Ke Krči ve stejnojmenné ulice je určena pro dopravu ve směru Braník, Smíchov, Krč, Kamýk, Lhotka.Pojmenování je odvozeno od ulice Ke Krči, ve které se nachází.Autobusová zastávka je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží.Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod.Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně!

Kapucínský klášter s kostelem byly vystavěny v letech 1687-1693 na místě bývalého sboru Jednoty bratrské. Při výstavbě podlehla i kaple, která byla prý skvostná. V roce 1894 byla přistavěna věž při západní straně kostela. Kostel je jednolodní s pravoúhle uzavřeným kněžištěm. Loď je obdélného půdorysu s valenou klenbou s lunetami. V kostele se nachází hlavní oltář a osm obrazů ze života Krista, které vytvořil malíř Josef Cereghetti.

Renesanční zámek Hrubý Rohozec, se nachází na severním okraji Daliměřic, dnes části Turnova, v Libereckém kraji. Na místě dnešního zámku, na pravém břehu řeky Jizery, stál kdysi hrad Rohozec. Z východní strany byl chráněn strmým srázem, na ostatních stranách měl hluboké příkopy, které dodnes naznačuje terén kolem současného zámeckého parku. Z původního hradu se nám dochovala do skály tesaná sklepení s gotickým ukončením portálů a okének pod dnešním zámkem. Od hradu k zámku Původní hrad Rohozec byl založen kolem roku 1280 zřejmě Jaroslavem z Ralska a jeho synem Havlem Rybou z rodu Markvarticů. Ti o něj díky sporů z králem Václavem IV. přišli a hrad se stal královským majetkem. Hrad patřil Královské komoře do roku 1422, kdy ho získali páni z Michalovic. Když Jindřich, poslední mužský člen rodu padl ve službách Jiřího z Poděbrad, dostal se Rohozec do držení jeho sestry Magdaleny a jejího manžela Jana Tovačovského z Cimburka. Roku 1506 byla zahájena přestavba na pohodlnější šlechtické sídlo lichoběžníkového půdorysu. Bašty byly zrušeny, příkopy proměněny v zahradu. Tyto stavební úpravy probíhaly v duchu vladislavské gotiky. Od roku 1534 ho vlastnili opět Vartemberkové, kteří jej přestavěli na renesanční zámek. Stěny byly vyzdobeny sgrafity a v nádvoří byly vybudovány arkády. Po porážce českých vojsk na Bílé hoře připadl zámek Albrechtu z Valdštejna, který ho daroval svému válečníkovi Mikuláši Desfoursovi. Původem valonský šlechtický rod vlastnil zámek až do roku 1945, kdy byl zestátněn. Za Desfoursů dostal Rohozec přídomek Hrubý. Také se zapsali do architektonické podoby, kdy nejdříve provedli drobné barokní úpravy a roku 1822 poslední v pseudogotickém slohu s klasicistními fasádami. Zámek dnes Ze zámeckých místností se nám dochovaly dvě knihovny, zelený salón s původním dobovým vybavením a jídelna. V jídelně a v obrazové galerii najdeme podobizny členů rodu Desfoursů. Zbývající přístupná část zámku zahrnuje expozice připravené ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze. Zdejší místnosti nám poskytují přehled o kultuře bydlení a odívání za renesance, baroka, rokoka, klasicismu a dalších stylů 19. století až po secesi. Díky svým častým přestavbám je Hrubý Rohozec unikátní ukázkou vývoje stavebních slohů. Tipy na výlet Na výlet se můžeme vydat na zříceninu hradu Kozlov, zříceninu skalního hradu Kavčiny, Muzeum Českého ráje v Turnově, Dlaskův statek nebo třeba chrám Narození Panny Marie. Za návštěvu stojí i romantický zámek Hrubá Skála nebo skalní hrad Drábovna. Ubytovat se můžete v Hrubé Skále nebo v Turnově.