Zříceniny hradu Kamýk se nachází na čedičovém suku nad stejnojmenou vsí. Historie hradu Kamýk vystavěl z pověření krále Jana Lucemburského pan Jindřich erbu jednorožce, jemuž král nový hrad roku 1319 udělil v léno. Užil zde tedy stejný mechanismus jako například u Střekova, aby si - i když sám hrady prakticky nestavěl - zajistil nové opory panovnické moci. Za Viléma Kamýckého ze Lstiboře byl roku 1547 starý stísněný hrad přestavěn, ale již na přelomu 16. a 17. století si páni ze Lstiboře postavili pod starým hradem novou tvrz. Chátrání Kamýku nepochybně uspíšilo dobytí Sasy za třicetileté války v roce 1632. V polovině 17. století byl již zříceninou. Podoba hradu Hlavní obranou i obytnou stavbou prvé fáze hradu byla velká pětiboká obytná věž na nejvyšším vrcholu skály. Skálu s věží obklopovalo předhradí, jehož hradba je doposud částečně dochována. K ní byly při renesanční přestavbě přistavěny obytné budovy, pro něž byla prolomena velká částečně zachovaná obdélná okna. Tipy na výlet Navštívit můžete třeba barokní zámek Ploskovice nebo Zubrnickou muzeální železnici. Rozhlednu Varhošť najdete u Litoměřic. Přímo v Litoměřicích najdete Oblastní muzeum v Litoměřicích, jehož součástí je i tzv. Máchova světnička. Ubytování doporučujeme v Ústí nad Labem nebo v Litoměřicích.

Basilejské náměstí je protnuto od severu k jihu rušnou dopravní tepnou, ulicí Jana Želivského a od východu k západu Malešickou ulicí. Jeho název je odvozen od švýcarského města Basilej ve kterém v letech 1431 – 1448 zasedal koncil katolické církve. S touto institucí vyjednávala i česká delegace vedena Prokopem Holým, jedním z významných vůdců husitského hnutí. V roce 1436 zde uzavřela dohodu zvanou Basilejská.

Barrandovský most přes Vltavu spojuje Hlubočepy s Braníkem. Byl postaven v letech 1978 - 1983. Most má šest polí o rozpětí 34,66 až 72 m, je 352 m dlouhý, široký 40 55 m, vysoká 15 m a jeho celková plocha činí 15 600 m. Tvoři ho dvě samostatné konstrukce a klene se přes Vltavu pod úhlem 53º. Původně, po uvedení první části do provozu v roce 1981 až do roku 1990 se most jmenoval Antonína Zápotockého. Od roku 1990 do současnosti je pojmenován po části lokality Barrandov. Její název je odvozen od jména francouzského geologa a paleontologa Joachima Barranda. Barrandovský most je největším mostem v Praze a je určen pro automobilovou dopravu a pro pěší.

Historie hradu Hrad byl nejspíše založen na počátku 14. století Arnoštěm z rodu Kouniců. V roce 1473 byl jaho majitelem Bedřich Ojíř z Očedělic, v roce 1487 pak Bedřich ze Šumburka a Talmberka. Pravděpodobně na počátku 16. století hrad zpustnul. Dispozice hradu Hrad měl dvojdílnou dispozici. Z předhradí kromě jeho rozsahu dnes není více známo. Jádro hradu bylo obdélné. Jižní (zadní) nejchráněnější stranu zaujal palác. V nárožích severní strany se tyčily dvě věže. Západní mohutná okrouhlá věž částečně vystupovala z hradu. Východní věžovitá stavba z obrysu hradu nevystupovala a není dnes jasná ani její výška. Do dnešní doby se nejvíce zachovaly zbytky mohutné západní okrouhlé věže. Ještě ve 30. letech 20. století stála v plné své výšce, dnes je to jen její spodní část. Dále zde najdeme zbytky severní části hradeb (zde byl vstup do hradu), východní malé věžovité stavby a část valeně zaklenutého suterénu paláce. Navštívit v okolí můžete městečko Sázava nebo přímo Sázavský klášter. Výběr z ubytování najdete přímo v Sázavě.