Rozhledna na Landeku (280 m) je jednoduchá dřevěná věž, která nabízí pěkný výhled na Ostravu. Byla postavena teprve roku 1998 na území Velké Ostravy, na vrchu Landek, který najdeme nedaleko soutoku Odry s Ostravicí v Ostravě-Petřkovicích. Její provedení je velmi prosté, má dvě patra, z nichž to vyšší se nalézá pouze 5 metrů nad zemí. Vyhlídková plošina je krytá stříškou a vystupuje se na ní po žebříku. Rozhledna leží ve velmi atraktivní lokalitě významné archeologické oblasti. Je součástí naučné přírodovědné stezky a roku 1992 byla tato oblast prohlášena národní kulturní památkou. Přístup na rozhlednu je volný.

Jihlavské podzemí bylo zbudováno postupně od 14. do 16. století. Vzniklo spojením velkého množství jednotlivých úseků, městských sklepů. Mělo zejména hospodářský význam, k uchovávání potravin a skladování zboží, zejména piva a vína, na konci 14. století to bylo například sukno. Další význam byl vojenský, sloužící jako úkryt civilního obyvatelstva před nebezpečím a jako úkryt cenných předmětů. Také sloužilo k odvodnění a odkanalizování objektů na povrchu a to hlavně v pozdější době. Také se odsud z podzemí budovalo velké množství studní, jejich počet se odhaduje na 210, z nichž některé byly přístupné pouze z podzemí. Bohužel většina z nich je dnes zasypána a právě jejich zdroj je velkou příčinou zaplavení některých chodeb druhého a třetího patra. Odvětrávání bylo zajištěno různými komíny ústícími do ulic a náměstí. Tam byly kryty pozoruhodnými kamennými uzávěry. Hodně těchto uzávěrů však bylo odstraněno při rekonstrukci těchto ulic a náměstí, tím se v posledních letech podstatně zvýšila vlhkost v podzemí. Podzemí mělo také únikové chodby, jimiž bylo možné město opustit až za hradby, do dnešní doby se jich zachovalo v celé délce pět. V 17. století byly některé nestabilní úseky chodeb zpevňovány cihelnými pasy. Postupem času během 18. a 19. století opadával zájem o městské podzemí. Nejčastěji byla využívána sklepní část při domech, jejich majitelé pak chodby zazdívali. Zbytek pak sloužil už spíše jen jako kanalizace. Tento se pak postupem času zanášel, zaplavoval a propadával což postupně začalo ohrožovat město. Za druhé světové války byly sklepní prostory a některé chodby využívány jako protiletecké kryty. Až v roce 1957 byl zpřístupněn pro veřejnost zhruba 1 km chodeb. V 60. letech 20. století došlo právě pod vlivem propadání chodeb k betonové asanaci, která právě v nejvyšším patře poničila místy středověký ráz chodeb a sklepů. Roku 1969 byla zpřístupněná část uzavřena a otevřena opět až v roce 1991. Mezitím byla roku 1978 objevena svítící chodba, dnes nejvíc známá část jihlavského podzemí. Expertizou byl prokázán v tomto úseku na stěnách luminiscenční impregnační nátěr, který po nasvícení ve tmě zelenkavě světélkuje. Zřejmě pochází z doby druhé světové války, kdy podzemí sloužilo jako protiletecký kryt. Také hlavně díky výzkumu známého novináře Klímy, který zde natočil stín neznámé osoby. V těchto místech se také udává vstup do jiného prostoru, citlivý jedinci uvádějí při doteku na tomto místě nepříjemné pocity. Plocha jihlavského podzemí činí 50.000 m2, délka celého labyrintu 25 km a to ve třech patrech. To nejstarší nejméně hluboké se nachází v hloubce 1-4 m, druhé patro pak 4-7 m a třetí patro zhruba v hloubce 10-14 m. Nejhlubší objevená část dosahuje 22 m hloubky, ale tyto místa jsou trvale zatopena vodou. Teplota v chodbách se stabilně pohybuje v rozmezí 8-12 oC. Šířka chodeb má průměrně 2-2,5 m a výšku 1,8-2,6 m, jejich rozměry hodně ovlivňuje jestli jsou dodatečně zpevněny či ne. V současné době je podzemí veřejnosti přístupné, o to se stará sdružení Georgii Agricola, založené v roce 1999. Otevřeno bývá víceméně celoročně, vyjma měsíce ledna. V zimním období, ale spíše jen pro hromadné výpravy.

Informační centrum města Kyjova je zřizováno a provozováno městem Kyjov. Cílem informačního centra je především bezplatné poskytování nejrůznějších informací o městě a regionu, včetně nabídky doplňkových služeb. V rámci kvalitní propagace je prioritou přilákat do Kyjova a okolí co nejvíce návštěvníků. Z hlediska jazykové vybavenosti personál komunikuje anglicky, německy a francouzsky. Z placených služeb je zájemcům k dispozici veřejný internet, tisk z PC, skenování a kopírovací služby. Pro občany dále nabízíme ověřování listin a podpisů, poskytování informací o institucích ve městě (Městský úřad, organizace s účastí města apod.), formulářů MěÚ Kyjov a ověřených výstupů z Informačního systému veřejné správy v rámci sítě Czech POINT (výpisy z KN ČR, z OR, z RŽP a rejstříku trestů). Zdravotně handicapovaným občanům umožňuje informační centrum bezbariérový přístup.Od května roku 2009 bude zahájen provoz cyklozázemí ve dvorním traktu informačního centra, které tak rozšíří nabídku služeb pro cyklisty. Ti budou moci využít zastřešenou půjčovnu a úschovnu kol, miniopravnu, cykloservis a další služby. Otevírací dobaX.-V. mimosezónní provoz PO-PÁ 09:00 – 17:00, SO 09:00 – 11:30VI.-IX. sezónní provoz PO-SO 09:00 – 18:00, NE a státní sv. 13:00 – 17:00

Porubský bludný balvan je patrně druhým největším bludným balvanem u nás. Svoje prvenství však drží ve své délce, která činí 370 m. Byl vyzdvižen v roce 1928 v Porubě z koryta potoka v místech zvaných „V dolech“. Posléze sloužil jako pomník 10. výročí vzniku ČSR. Jeho rozměry jsou 370 x 170 x 120 cm a objem přibližně 4 m3. Dodnes stojí na podstavci při ulici Vřesinská cca 100 m od restaurace Sokolovna. Porubský bludný balvan je stejného materiálu jako ten Kunčický tj. žulového charakteru, popisovaný jako hrubozrnný porfyrický granit, pocházející ze středního Švédska či jižního Finska.