Současné Muzeum Komenského v Přerově má sídlo většiny stálých expozic v budově přerovského zámku. Muzeum vzniklo postupným spojením více lokálních institucí – muzeum Komenského, Městské muzeum, Teličkovo archeologické muzeum a Hudečkova sbírka hmyzu.  Dnes vedle přerovského zámku provozuje také ORNIS – Ornitologickou stanici, hrad Helfštýn, regionální historii a dějiny školství. Stálá expozice Motýli a brouci Mineralogie Pamětní síň Augustina Mervarta a Josefa Bajáka Památník Jana Amose Komenského Jan Blahoslav a čeští bratři - Učitelé, šiřitelé myšlenek J. A. Komenského Čtyři dobové rekonstrukce tříd (17. století, doba Rakousko-Uherska, 1. republika, 50. léta) Národopis Hané a Záhoří Tajemství tónu zvonu (zvony z dílny M. Tomáškové-Dytrychové a historické zvony) Přerovsko v odboji 1914-1989 (I., II. a III. odboj v regionu) Archeologie Přerovska

Kříž je umístěn poblíž autobusové zastávky K Holyni.

Rozlehlý areál bývalého hradu Edelštejna, nyní však již skromných zřícenin, se nachází přibližně 3 km jihozápadně od Zlatých Hor. Na volně přístupný hrad z města vede turistické značení. Historie hradu Výstavní hrad Edelštejn byl založen k ochraně zlatých dolů v okolí a především hranice mezi majetky vratislavských biskupů a moravských knížat. Za zakladatele hradu je nejčastěji označován král Přemysl Otakar II. První zmínka o „Ušlechtilém kameni“ pochází z roku 1281, to už minimálně 15 let stál, a při té příležitosti je zmíněn i edelštejnský purkrabí Ota z Linavy. Ten spolu se svým bratrem Oldřichem v období bezvládí po násilném králově skonu plundroval okolí hradu i nedaleko ležící statky vratislavských biskupů. Otakarův nemanželský syn, opavský kníže a lenní pán hradu Mikuláš, předal jako odškodnění hrad Edelštejn do zástavy vratislavskému biskupovi Tomášovi. Na ochranu královských zlatých dolů a i jako protiváhu Edelštejnu pak nechal na protějším svahu vystavět nový hrad Leuchtenštejn. O Edelštejn se poté svedla válka mezi vratislavským biskupem a slezským knížetem Jindřichem, mj. Jindřichovo vojsko roku 1385 dobylo i Edelštejn. Až v roce 1388 došlo mezi nepřáteli ke smíru a Edelštejn se navrátil zpět do rukou opavského knížete. V letech 1339–1361 byl hrad v přímém držení českách králů Jana Lucemburského a Karla IV., poté se navrátil zpět do rukou opavských vévodů. V roce 1440 získal Edelštejn do zástavy opolský kníže Bolek. Hrad nechal v roce 1455 nákladně přestavět, příčinou bylo předchozí poškození hradu požárem. Po Bolkovi zde seděl jeho bratr Mikuláš a roku 1465 se hrad dostává zpět do královských rukou – rukou Jiřího z Poděbrad. Vratislavský biskup Jošt z Rožmberka nechtěl strpět kališnického souseda, roku 1467 Edelštejn dobyl a pobořil. Tím byl hrad odsouzen k zániku, na jeho novou výstavbu by bylo zapotřebí velké sumy peněz, kterou český král nemohl vydat. Počátkem 20. století byla snaha o romantické dostavění zřícenin, jenž však nedošla naplnění. Dispozice hradu Původní rozloha hradu, založeném ve druhé polovině 13. století, není známa. Po přestavbě hradu opolským knížetem Bolkem se výstavný hrad skládal z jádra, předhradí a několika předsunutých opevnění. Hradnímu jádru čelem k příchozímu vévodila okrouhlá věž. Dále se zde nacházely tři paláce a opevnění doplňovaly v rozích dvě bašty. V předhradí, odděleném od jádra příkopem, se nacházela další, blíže neznámá zástavba. Do předhradí se vstupovalo bránou v západní hradbě. Přístupová cesta vedla dvěma branami podél opevněného předpolí hradu a z boku jádra do předhradí, odtud dále do jádra. Na šíjové vyvýšenině nad hradem bylo pak další předsunuté opevnění. Dnes se z mohutného hradu mnoho nedochovalo. Znatelné jsou části hradeb, zdiva bran a paláců a dvou bašt. Tipy na výlet   Ve Zlatých Horách a jejich okolí najdete Městské muzeum, kostel Panny Marie, zříceninu hradu Koberštejn, zříceninu hradu Leuchtenštejn, hornický skanzen - Zlatorudné mlýny, Údolí ztracených štol, zříceninu kaple sv. Anny nebo poutní kostel Panny Marie Pomocné. Po okolí vám poskytne rozhled rozhledna Biskupská kupa. Ubytovat se můžete přímo ve Zlatých Horách.   M.K.

Východně od Prahy na katastru obce Vyžlovka při silnici směrem na Doubravčice byla v průběhu roku 2011 vybudována nová rozhledna a to na místě bývalé skládky. Rozhledna je dřevěné konstrukce (dřevěné kůly spojené ocelovými komponenty) vysoká 25 m, vyhlídková plošina je ve výšce 21 m a vede na ní železné točité schodiště. Z rozhledny je za dobrého počasí vidět Říp, Milešovka, Vlhošť, Bezděz, Ralsko, Ještěd, vrcholky Orlických hor a třeba i Sněžka. V současné době (2012) je rozhledna volně přístupná.