Dambořický židovský hřbitov se nachází za křesťanským hřbitovem nedaleko kostela. Založen byl na přelomu 16. a 17. století. V roce 1707 byl opatřen dobrou kamennou ohradní zdí za kterou pak Židé platili ročně 6 zlatých. Poslední pohřeb se zde konal v roce 1940. Při vstupu, který se nacházel v jížní části stávala márnice s místností pro pohřební vůz. Márnice byla zbořena v rpce 1960. V druhé polovině 20. století byl hřbitov nově oplocen. Dnes se zde nachází přibližně 300-400 náhrobků, rozestavených po téměř celé jeho ploše cca 3.500 m2. Nejstarší čitelný pochází z roku 1730. Jejich největší koncentrace je na severu, kde se nacházejí převážně ty novější. Pokud je hřbitov uzamčen, je možnost si klíče vypůjčit buď na OÚ nebo na blízké faře.

Letenské sady navazují na západní straně na Chotkovy sady a táhnou se mez Letenskou plání a nábřežím Vltavy až k ulici Františka Křížka. Veřejný park zde byl založen ve druhé polovině 19. století podle projektu B.Wünschera aj.Braula.Název je odvozen slova Leteň, což znamená Sluneční vrch. V letech 1867 – 1919 byly pojmenovány jako sady korunního prince Rudolfa. Současný název byl zaveden v roce 1919.Letenské sady poskytují kouzelný výhled na řeku Vltavu a na Prahu. Najdeme zde Hanavský pavilón, nejstarší kolotoč v Evropě, několik plastik další. Díky přemostění Chotkovy ulice lávkou umožňují snadný přístup do Chotkových sadů a dále na Pražský hrad.Návštěvník Letenských sadů nalezne občerstvení, v budově zvané Letenský zámeček, která byla postavena v roce 1863 ve stylu italské předměstské vily podle projektu Ignáce Ullmanna jako výletní restaurace. Nedávno dobře zrekonstruovaný objekt má dvě restaurace, kavárnu, stylové salonky a velkou zahradu s altánem. V těsné blízkosti zámečku stojí historická rarita nemající v Praze obdoby. Je to přes 100 let starý podlahový kolotoč, karusel. Kolotoč byl vyroben již v roce 1891 a umístěn sem o 3 roky později. Bohužel pokud je náhodou v provozu nevyhrává přitom již historický orchestrion, protože jej v roce 1994 někdo odcizil. Dominantou západní části sadů je tento pavilon zvaný Hanavský, sloužící jako restaurační zařízení. Sem na toto místo byl postaven v roce 1891. Po dobu zemské jubilejní výstavy stával na Pražském výstavišti. Pavilon mimo sklo a výplňové zdivo je celý z litiny. Sloužil pro prezentaci výrobků Komárovských železáren knížete Hanavského, odtud také jeho jméno. Ještě před skončením výstavy ho kníže Hanavský daroval městu Praze. Dar byl s díky přijat, rozebrán a znovu postaven zde. Pavilon je nejen významnou uměleckohistorickou ale i technickou památkou.

Regotizovaný hrad Kámen stojí uprostřed městečka stejného jména, které se nachází asi 5 km jižně od města Pacov. Historie hradu První písemná zmínka o hradě pochází z roku 1316. V letech 1318–1437, až na krátké období, byl v majetku Tluksů z Vokova. Ve zmíněném období krátké přestávky hrad vlastnil Jindřich z Ziegelheinu, mistr královské kuchyně, který nechal v letech 1356–1366 přestavět hradní palác. V okolí hradu pak nechal zbudovat zlaté doly. Majitelem hradu od roku 1437 byl Purkart z Žirovnice, husitský přívrženec, který zde roku 1450 zprostředkoval schůzku Jiřího z Poděbrad s Oldřichem z Rožmberka, na níž dosavadní nepřátelé uzavřeli smír. Přestavba na barokní zámek Od roku 1456 se pak majitelé často střídali než jej získali Malovcové, kteří jej v letech 1640–1677 nechali přestavět v barokní zámek. Z té doby pochází erbovní deska nad hradní branou s erby Jana Kryštofa Malovce a jeho manželek. Pseudogotický háv, který má hrad/zámek dodnes, získal v letech 1860–1870 za Václava Enise z Atteru. Posledním soukromým majitelem hradu byl od roku 1916 Antonín Flessing. V roce 1948 mu hrad vyvlastnil stát. Dispozice hradu Dispozice hradu byla dvojdílná, hradní jádro na skále obklopilo ze dvou stran předhradí. Hradní jádro tvořila zástavba okolo téměř celého nádvoří, do kterého zajišťovala přístup věžovitá brána. Na nejchráněnějším místě jádra stála rozměrná obytná věž, ostatní prostor vyplňovaly paláce. Hrad je přístupný v návštěvních hodinách. Pro návštěvníky je zde připravena expozice bydlení v 19. a počátku 20. století a sbírek historických motocyklů. Tipy na výlet V nedalekém Pacově najdete zámek, synagogu nebo Městské muzeum Antonína Sovy. Kuriozní Muzeum izolátorů a bleskojistek najdete v Obratani. Podívat se můžete také na zámek Březina nebo zámek Proseč. Ubytovat se můžete v Pelhřimově.   M.K.

O významu židovské komunity v Kolíně svědčí zejména skutečnost, že židovské hřbitovy tu najdeme hned dva. Starý a Nový. Starý hřbitov, ležící v samém centru města v Kmochově ulici, byl založen pravděpodobně roku 1418 a po dvou rozšíření v 17. a 19. století nabyl úctyhodné velikosti 11 276 m2. Pohřbívalo se zde až do roku 1887, kdy byl otevřen nový hřbitov na Zálabí. Hřbitovní zeď obíhá kolem nepravidelného pozemku na který se vchází z východní strany pseudobarokní bránou. Je zde více než 2 500 náhrobků z 15. - 19. století, nejstarší zachované náhrobky pocházejí z roku 1492. Vedle pražského Starého židovského hřbitova jde o nejvýznamnější hřbitov v Čechách a dokumentuje vývoj židovských náhrobků během staletí. Nalezneme zde tak mladší pískovcové náhrobky ze 16. století bez ozdob. Mnohem nápadnější jsou pozdně renesanční a raně barokní náhrobky ze 17. století zhotovované z pískovce a červeného mramoru. Mladší náhrobky z 18. a 19. století se opět stylizují do jednoduššího  typu výzdoby, kterou kromě stylizované niky často tvoří štítky s obloukovitě vybranými okraji. Nejznámějším náhrobkem je místo posledního odpočinku Becalea, syna pražského rabbiho Löwa.