Historie zámku Na místě zámku v Litvínově původně stála tvrz, která je poprvé zmiňována roku 1505. Původními majiteli panství byli rytíři z Johnu, kteří roku 1589 prodali ves i tvrz Janu Václavu z Lobkovic. Od Lobkoviců pak panství přešlo do držení rodů Valdštejnů a právě za nich byl zde vystavěn čtyřkřídlý zámek. V roce 1732 nechal hrabě Jan Josef Valdštejn na místě bývalé tvrze postavit barokní zámecké sídlo podle návrhů stavitele Giovanniho Domenica Canevalle. Charakteristický vzhled mu však vtiskl architekt František Maxmilián Kaňka. Po zrušení zámecké zahrady byl v roce 1878 založen zámecký park v anglickém stylu a proměnou přešla i zámecká budova. Objekt byl rekonstruován a přestavěn, čímž ztratil architektonickou hodnotu, kdy vše z původního slohu bylo odstraněno. Po roce 1945 byl litvínovský zámek zestátněn, později zde sídlila hospodářská správa velkostatku a v dalším období byl užíván Správou státních lesů v Litvínově. Od roku 1960 byl zámecký objekt částečně adaptován na městské muzeum a archiv. V zadním průjezdu zámku jsou osazeny čtyři náhrobní kameny pánů z Johnu, které pocházejí z let 1542, 1558, 1566 a 1571. Reliéfní zobrazení postav je provedeno v renesančním slohu. Epitafy pánů z Johnu patří mezi nejstarší movité památky dokladující existenci Litvínova. V současné době sídlí ve Valdštejnském zámku pobočka muzea v Mostě se stálou expozicí nazvanou "Rozpravy s historií Mostecka", otevřenou k 300. výročí vysvěcení kostela sv. Archanděla Michaela v Litvínově. Tipy na výlet V okolí najdete zříceninu hradu Rýzmburk, rozhlednu Dlouhá louka, cisterciácký klášter nebo barokní zámek Duchcov. Zavítat můžete také na barokní zámek Světec, barokní zámek Janov. Zajímavé je navštívit i vodní nádrž Fláje nebo vodní nádrž Janov. Ubytovat se můžete přímo v Litvínově.

Sněžka (1602 m.n.m.) je nejvyšším vrcholem České republiky. Svoje pojmenování má od roku 1823. Vrchol poskytuje ničím nerušený kruhový výhled. Průměrná teplota je zde 0,2 stupňů Celsia. Vrcholem Sněžky prochází hranice s Polskem. Na skalnatém vrcholu který má přibližně 30 akrů se nachází několik staveb. Na polské straně je to nejstarší stavba kaple sv. Vavřince zbudovaná v letech 1665-1681. A pak polská budova horského hotelu. Původní stavba hotelu zde byla postavena v roce 1850. O sedm let později vyhořela, ale byla obnovena. V roce 1976 byla postavena současná stavba hotelu, ve které se současně nachází meteorologická stanice. Na české straně je to konečná stanice lanovky vedoucí z Pece pod Sněžkou. Do roku 2004 zde stála také Česká bouda postavená v roce 1868 boudařem Blaschkem. Sloužila turistům více jak 120 let až do konce zimní sezony 1989-1990. V květnu 1990 byla na návrh hygienika uzavřena. Dlouho se uvažovalo o její rekonstrukci, až se nakonec hledali peníze na likvidaci zchátralé stavby. To začalo v září 2004. Část materiálu byl odvezen lanovkou a část byla snesena vrtulníkem.V září 1899 vznikla na Sněžce poštovna. V roce 1939 po obsazení německou armádou byla poštovna uzavřena a její provoz nepokračoval ani po druhé světové válce. Až v roce 1995 obnovila poštovní služby bývalá poštmistrová z Velké Úpy. Ta pro tento účel opravila bývalý kiosek s občerstvením. V roce 2005 byla započata výstavba nové poštovny. Dřevěná konstrukce je zpevněná proti větru vnitřními ocelovými táhly. Plášť je ze zdvojeného skla, vnější okenice se dají otevírat a zavírat a jejich vhodnou manipulací se dokáže bránit poryvům větru a zároveň maximálně využít tepla paprsků slunce. Přístup na střechu poštovny zajišťuje točité vnější schodiště.

U zrodu Městského muzea ve Valašských Kloboukách stála Musejní společnost. Ta vznikla v roce 1933 a stejného roku založila i muzeum. První prostory získalo muzeum v budově čp. 108, kde se nacházela škola. Dnes muzeum sídlí v budově Staré radnice, kde se nachází expozice Pravěk jižního Valašska, v síni radnice se pak konají různé výstavy, koncerty a přednášky. Druhým muzejním objektem je Červený dům (1781): v interiérech 19. století je prezentováno nejslavnější kloboucké řemeslo, soukenictví, spolu s plátenictvím a barvířstvím. Stálá expozice Pravěk jižního Valašska (v přízemí Staré radnice - čp. 276) Interiér měšťanského domu (Červený dům - čp. 194)

Sv. Jan Nepomuscký.