Kostel sv. Vavřince na Petříně byl vybudován již v románské době. První zmínky o něm se dochovaly z roku 1135. V letech 1735 – 1740 byl rekonstruován a barokizován. Zasloužilo se o to Bratrstvo pražských kuchařů, které zajistilo financování. V rámci těchto stavebních úprav byly postaveny i kopulovité věže. Projektantem byl K. I. Dienzenhofer, stavbu řídil M. I. Palliardi a jeho synovec I. Palliardi. V roce 1784 byl kostel sv. Vavřince na Petříně zrušen. Obnoven byl až v roce 1870. Oltář kostela je zdoben obrazem Umučení sv. Vavřince od J. C. Monna z roku 1693. Levý oltář zdobí obraz sv. Františka Saleského od V. Markovského. Strop sakristie je vymalován výjevy z údajného založení kostela sv. Vojtěchem v roce 991. V interiéru kostela je rovněž socha sv. Vavřince od J. Lederera z roku z roku 1756 a řada dalších děl. Podél kostela vede křížová cesta a v jeho blízkosti stojí dvě kaple Božího hrobu. Jedna z roku 1732 a druhá z roku 1737.Tabulka připevněná na fasádě kostela sv. Vavřince sděluje, že leží ve výšce 327,261 metrů nad hladinou Jaderského moře. Tady na temeni Petřína bývalo staré pohanské obětiště. Vrch byl v té době celý pokryt pralesem a uprostřed hvozdu vynikal mohutný rozložitý dub, pod kterým hořel obětní oheň. Podle pověsti si zdejší lidé, kteří lámali kámen, rozdělali oheň, aby se trochu zahřáli. Rozutekli se však zděšením, neboť v plamenech spatřili tancovat záhadné bytosti. Po Praze se pak rozšířila zpráva, že to budou asi bohové. K dubu pak putovala celá procesí, zapalovat nové ohně a nové oběti. Nakonec zakročil sám pražský biskup Vojtěch. Starý dub dal porazit, ohniště, které pohané založili, nechal rozmetat, aby obětní rituály nepokračovaly dál. Ale pokračovaly dál. Patrně až kníže Soběslav dal místo vymýtit a na planině postavit kostel a tím pohanské zvyky zastavil. Kostel sv. Vavřince, jehož základy pamatují první polovinu 12. století. Svatý Vavřinec umučený na rožni se stal patronem kuchařů, a tak není divu, že kostelík koupili někdy na začátku 18. století kuchařský cech a dal jej barokně upravit. Dnes je katedrálním kostelem starokatolická církev. Vedle kostela stojí kaple Kalvárie s kamennou kazatelnou a „Kristovým žalářem“. Zdobí ji sgrafito Mikoláše Alše Zmrtvýchvstání Krista. Vedle kostela bývalo popraviště. O jeho existenci jsou historické zprávy v souvislosti s vyvražděním Slavníkovců. Ty příslušníky rodu, které na Libici 28.9.995 Přemyslovci nestačili povraždit, vedly prý jako divou zvěř do Prahy a pobíjeli na Petříně. Petřínské popraviště pak bylo až do 14. století vyhrazeno pro trestání velkých politických protistátních přečinů. Teprve po vybudování hladové zdi se popraviště přesunulo na vrch Vítkov. 

Kostel sv. Jiljí - Ruda, okres Ždár nad Sázavou.

Grafická sbírka Národní galerie obsahuje na 320 000 listů z období středověku až po současnost. Jejich kvalitou a množstvím s řadí mezi přední grafické kabinety v Evropě. Těžištěm staré grafiky jsou soubory německých, nizozemských, francouzských a italských rytců 16.-18. století.

Socha sv. Rocha v Praze Uhříněvsi u kostela Všech svatých.