První dochované zmínky jsou z roku 1257, kdy byly Hlubočepy v majetku církve. Název je zřejmě odvozen od „čerpání do hloubky“. Na výšině „Dívčí hrady“ byly při archeologických průzkumech nalezeny pozůstatky pravěkého osídlení. K rozvoji Hlubočep výrazně přispělo vybudování Pražskoduchcovské a Buštěhradské dráhy. Viadukt pro její provoz byl vybudován v roce 1872. Byla zde také vápenka a sklárna. Praze byly Hlubočepy připojeny v roce 1922. I v současnosti zůstává větší část Hlubočeb klidný a tichým místem Prahy.

Rozhledna na Růžovém vrchu u obce Hory Sv. Kateřiny je ukázkovým příkladem rozhledny, která vstala z mrtvých. Najdeme ji kousek od Litvínova, směrem do Krušných hor, na samých hranicích se Saskem. Obec Sv. Kateřiny má bohatou hornickou tradici. Od 16. století se zde těžila měď, zinek a stříbro. V 19. století, po vyčerpání ložisek, začal region ekonomicky upadat. Oživení mohl přinést rozvoj turistiky. Místní Okrašlovací spolek se proto rozhodl, že na okraji obce, postaví rozhlednu, která by jako magnet přitáhla návštěvníky. Nápad se zrodil roku 1898, tedy v tom samém roce, kdy se celá monarchie připravovala na 50 let panování císaře Františka Josefa I. Proto bylo rozhodnuto, že věž ponese mocnářovo jméno. Šestnáctimetrová kamenná válcová věž byla slavnostně otevřena 17. srpna 1902 a návštěvníci mohli zároveň využít služeb i nedaleké restaurace a ubytovny, dodnes známé jako Koliba. Rozhledna se stala velmi rychle oblíbeným výletním místem a také prodělala řadu změn. Změnil se tvar, vzhled i jméno. Po roce 1918 byla přejmenována na Jahnovu rozhlednu. Ludwig Jahn (1778 – 1852) byl zakladatelem německého tělovýchovného hnutí. Pokud se dnes někdo pozastavuje nad tím, proč byl pro název věže zvolen název, tak důvod, byl prostý. V té době měla obec hora Svaté Kateřiny takřka pouze obyvatelstvo německé národnosti. Ve stejné době dostala věž také prosklený dřevěný vyhlídkový ochoz. V tomto stavu vydržela do 80. let minulého století. Tehdy byla rekonstruována a dřevěná nástavba byla snesena a na jejím místě se objevil pouze ochoz s kovovým zábradlím.  Věž byla také omítnuta a polská firma, jež rekonstrukci prováděla, zvěčnila do bílé omítky své jméno, což vzhled věže značně zhyzdilo. Rekonstrukce chátrající rozhledně příliš nepomohla, schodiště bylo v katastrofálním stavu, proto byl přístup na rozhlednu zakázán. Blýskat na lepší časy se začalo až v roce 2001. Obec Hora Svaté Kateřiny získala na opravu věže finanční podporu od ministerstva pro místní rozvoj, a evropského programu Phare. Při rekonstrukci zmizela z věže omítka, a naopak byl vkusně přistavěn dřevěný vyhlídkový ochoz, citlivě doplněný krytým dřevěným vstupním prostorem. Ke slavnostnímu znovuotevření došlo 22. června 2002. Celková výše rozhledny se tak zvýšila na 21 metrů a na vyhlídkový ochoz vede 87 schodů.  Na rozhledně jsou umístěné vysílače a také webová kamera. Na záměry z ní se můžete podívat zde. Věž je přístupná o víkendech a svátcích a rozhled, který nabízí, je ovlivněn tím, že okolní kopce mají vyšší nadmořskou výšku.

Známý a populární jazzový klub, který během své více než třicetileté historie hostil nejvýznamnější československé jazzmany i mnohé zahraniční hosty. Jazzová vystoupení jsou dnes kombinovány s dalšími hudebními styly jako rhytm and blues, rock atp.

Zoologická zahrada v Lešné ve Zlíně patří mezi nejkrásnější místa celé Moravy. Součástí areálu je i zámek Lešná a zámecký park. Právě do prostředí historického zámeckého parku, ve kterém roste více než 1 140 druhů dřevin a okrasných bylin jsou expozice ZOO velmi citlivě zasazeny. Romantické prostředí areálu umocňuje samotný zámek Lešná. ZOO Zlín netvoří klasické klece, ale přírodní biopark, ve kterém žijí společně savci a ptáci. Zámek a ZOO na jednom místě Myšlenka chovat některá exotická zvířata v Lešné vznikla kolem roku 1930 při lukovském panství hrabat Seilernů. V areálu dnešní zoo se tehdy pohybovaly různé druhy jelenů, drobné antilopy, jeřábi, běžci emu a ve sklenících bylo umístěno větší množství drobných ptáků. V květnu 1945 Seilernové Lešnou opustili. Překrásný lešenský areál se však podařilo zachovat. V roce 1948 byla Lešná oficiálně otevřena pro veřejnost. Během následujících 40 let se zoologická zahrada sice podstatně rozrostla, teprve však devadesátá léta znamenala začátek rychlého rozvoje zahrady. Procházka po čtyřech kontinentech Dnešní zoo má téměř 48 ha expozičních ploch a chová kolem 200 druhů zvířat. Unikátem je, že areál je členěn do zoogeografických oblastí, takže jeho návštěvníci poznají typické a nejznámější zástupce zvířat čtyř světadílů - Afriky, Asie, Austrálie a Jižní Ameriky. Výběhy co nejvěrněji napodobují původní domovinu chovaných zvířat. Afrika - z afrických zvířat uvidíte slony, žirafy Rothschildovy, nosorožce tuponosé, lvy, africké antilopy, pštrosy a v pavilonu primátů gorily nížinné. Asii - představí přírodní výběhy tygrů sibiřských a medvědů ušatých, rybník gibonů a průchozí asijská voliéra. Jižní Amerika - zde je k vidění Amazonie s opičkami a s průchozí voliérou pro velké papoušky ara, dále pak mravenečníci, lamy alpaky a vikuně, tapíři, kapybary, lachtani hřivnatí a tučňáci Humboldtovi. Amerika - novinkou amerického kontinentu je tropická hala Yucatan. Austrálii zastupují klokani rudokrcí a běžci emu, také kasuáry a papoušky kakadu. V suterénu lešenského zámku jsou terária s hady. Prostředí areálu zoo doplňují četná jezírka, rybníčky, vodotrysky a vodopády v expozicích zvířat. Na děti čeká velký zábavný koutek, ochočení papoušci, jízda vláčkem, svezení na ponících nebo velbloudovi. V letní sezoně je možné navíc využít nabídky komentovaného krmení zvířat, které probíhá podle časového harmonogramu. V areálu jsou také 4 restaurace. Stejně jako v ostatních zoologických zahradách se v Lešné konají četné akce.