Kostel Panny Marie - Dobrá Voda u Nových Hradů

V ulici Jungmannova západně od centra stojí novobarokní kostel se secesními prvky sv. Máří Magdalény. Byl postaven v letech 1908-1911 na svažitém terénu podle plánů M.Kühna a H.Fanty. Správu nad ním převzal kapucínský řád a připojil k němu menší klášter. Dnes kostel bohužel neslouží svému účelu a chátrá.

Stanice Muzeum je přestupní stanicí mezi trasami metra A a C. Horní stanice pro trasu C byla uvedena do provozu v roce 1974. Spodní pro trasu v roce 1978.Horní stanice je dlouhá 265 m a je v hloubce 13 m. Projektanty byli Z. Král a P. Mařík. Spodní stanice je trojlodní. Střední loď je dlouhá 69,1 m. Je v hloubce 34 m. Je obložena eloxovaným hliníkem žlutohnědé barvy. Eskalátor do vestibulu měří 63 m. Projektanty byli J. Otruba a J. Reiterman.Stanice jsou vzájemně propojeny dvěmi eskalátory spojenými krátkou chodbou. Vstup do stanic je ze společného vestibulu je oddělený.Název ulice je odvozen od Národního muzea v jehož bezprostřední blízkosti vyúsťuje.Stanice je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží. Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod. Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně! Stanice metra Muzeum – C je situována mezi ulicemi Wilsonovou a Whasingtonovou v blízkosti budovy bývalého federálního schromáždění.Zprovozněna byla na I. úseku trasy C v roce 1974 což byl i úplně první otevřený úsek metra v Praze. Od roku 1978 je i stanicí přestupní.Hloubka nástupiště je 10 m pod povrchem.Stanice je hloubaná, založená v otevřené jámě, zajištěné podzemními stěnami. Konstrukce je jednopodlažní monolitická s předpínanými prefabrikovanými nosníky, ve vestibulové části je pak dvoupodlažní s deskovými stropy podepřenými ocelovými sloupy. Obklad stěn tvoří mramorové desky. Ze stanice je jeden výstup do podpovrchového vestibulu jež je zároveň společný i pro stanici na trase A. S nástupištěm je spojen eskalátory a pevným schodištěm. Počet provozně-služebních místností: 114Obestavěný prostor: 40.193 m3.Stavební náklady: 214,1 mil. korun.

Baťův mrakodrap nebo také správní budova č. 21 stojící na okraji baťových závodů byl postaven v letech 1936-1939 jako ústředí obuvnické firmy Baťa. Sedmnácti etážová budova má železobetonovou konstrukci tvořící spirálově armované kruhové sloupy, příčné průvlaky a podélné stropní trámy. Konstrukční výška podlaží činí 4,5 m. Skelet budovy byl vybudován za pouhých 160 dní pomocí standartního ocelového bednění a čtyř věžových jeřábů. Náklady činili v tehdejší měně 12 milonů korun. Budova byla vybavena na tehdejší dobu na vysoké úrovni zónovou klimatizací se samočinou regulací, výtahy s odstuňovanou rychlostí, potrubní poštou, telefonními ústřednami Siemenes a rozhlasem. V budově se nacházely 4 rychlovýtahy (3,5 m/s), Baťův výtah (1,75 m/s) doplněné páternosterem, nákladním výtahem a výtahem pro hosty. Celou budovou vede hlavní schodiště se 439 schody. V osmé etáži se nacházely reprezentativní ředitelské prostory. Dispozice ostatních běžných etáží byla střídmá, účelová, zdůrazňující efektivitu. Velkoprostorové uspořádané kanceláře pro cca 200 lidí. Raritou byl Baťův výtah tvořící vlastně takovou pojízdnou kancelář o rozměru 5x5 metrů vybavená klimatizací, tekoucí teplou a studenou vodou, telefonní ústřednou. Po zřízení samosprávních krajů na počátku 21. století byla budova v letech 2003-2004 velmi dobře rekonstruována pro potřeby úřadu Zlínského kraje. Pokud to šlo bylo zachováno a obnoveno vše co pocházelo z původní stavby. V šestnácté etáži byla částečně obnovena střešní zahrada. Střední část je zastavěna zasedacím sálem krajského zastupitelstva a přilehlou kavárnou. Z průchozí šatny lze nahlédnout do garáže tzv. kočky, což je pojízdný mycí koš na mytí oken celé budovy. Zařízení je po renovaci opět funkční. Poslední sedmnáctá etáž je veřejnosti nepřístupná. Nachází se zde technologické prostory včetně zrekonstruované strojovny Baťova výtahu s původním a funkčním strojem Otis New York. Skupinové prohlídky včetně funkčního unikátního baťova výtahu zajišťuje blízké obuvnické muzeum.