Židovský hřbitov v Luži se rozkládá kilometr na severovýchod města. Na tomto místě bylo původně popravčí místo. To že židovské hřbitovy stojí často na nedůstojných místech je důsledkem toho, že vrchnost, většinou nechtěné židovské komunitě, prodávala pozemky co nejhorší. Hřbitov byl založen v první polovině 17. století, ze té doby také pocházejí nejstarší náhrobky, v členitém terénu a byl několikrát rozšiřován až do nynější rozlohy 3,5 tis. m2. Rekonstruovaný hřbitov sloužil jako pietní místo až do 2. světové války. Nachází se na něm asi 500 náhrobků, z nichž nejcennější jsou barokní a klasicistní. Jsou charakteristické množstvím stél a bohatou symbolikou. Nápisy na náhrobcích jsou hebrejské, hebrejsko-české, hebrejsko-německé a česko-německé. Z márnice zbyly už jen ruiny.

Hláska - Roudnice nad Labem.

Třebíčský židovský hřbitov se nachází na konci ulice Hrádek, severně od centra města, kousek nad dochovanou židovskou čtvrtí. Vznikl patrně ve 20. letech 17. století, písemně je poprvé doložen k roku 1636. V roce 1888 byl rozšířen na dnešní úctihodnou výměru 11.772 m2. Najdeme dnes téměř 3.000 náhrobků barokního, klasicistního a novodobého typu. Nejstarší pochází z roku 1631. Při vstupu na hřbitov stojí dochovaná obřadní síň z roku 1903. Dobře udržovaný hřbitov se v sobotu a na noc zamyká, jinak je volně přístupný.

Bez Hradní stráže si Pražský hrad a sídlo prezidenta republiky již neumíme ani představit. Není pouhou ozdobou a turistickou atrakcí, i když pro mnoho návštěvníků Prahy z celého světa mezi pražské specifičnosti patří. Hradní stráž je, ale především tradice a odkaz naší novodobé historie.Hradní stráž je téměř stejně tak stará jako náš stát. Bezprostředně po vzniku samostatného Československa bylo Vrchním velitelstvím nařízeno, aby 28. pěší pluk vyčlenil jednu pěší setninu pro ochranu Pražského hradu. V dobovém dokumentu se doslova uvádí: „Mužstvo pro tuto setninu budiž zvláště vyvoleno, bezvadně vyzbrojeno a oblečeno. Celek setniny musí být v každém ohledu representativním: velké postavy, rázné, bezvadné vojenské chování“. A tak započala tradice, která je pro dnes pro mnohé již přežitkem, ale všichni víme, že bez vysokých mužů, kteří stojí u bran Pražského hradu by nám něco chybělo.Složení Hradní stráže prošlo změnou po návratu legionářů. Právě oni se stali novou hradní stráží. Od roku 1929 začala Hradní stráž používat historické uniformy československých legionářů z francouzské, italské a ruské fronty. Hradní stráž plnila svou funkci až do roku 1939, po okupaci byly její pravomoci značně zeštíhleny. Po válce se Hradní stráž navrátila k prvorepublikovým tradicím. Netrvaly ovšem dlouho. Byly násilně přerušeny únorem 1948. Zvolením Klementa Gottwalda prezidentem ztrácí postupně Hradní stráž své výsadní postavení při ostraze prezidenta republiky a stává se víceméně jen symbolickou jednotkou určenou k plnění reprezentačních úkolů. Zlomem byl rok 1952, tehdy Hradní stráž přestala být součástí armády, ale stává se součástí Ministerstva vnitra. Tento stav trval prakticky po celou komunistickou éru.Rok 1989 a společenské změny které přinesl, mohl odstartovat postupný návrat Hradní stráže k tradicím První republiky. Součástí těchto přeměn byly i nové uniformy, které navrhl světoznámý výtvarník Theodor Pištěk. Dnes je Hradní stráž plně profesionalizovanou jednotkou. Hradní stráž se podílí na zabezpečení vnější ostrahy a ochrany objektů a organizování a zajišťování vojenských poct. Také plní vítací funkci při příjezdu významných státních návštěv na Pražský hrad. Součástí Hradní stráže je také Hudba Hradní stráže. Ta hudební produkcí doprovází vojenské pocty při protokolárních a reprezentačních akcích a pietních aktech. Dále svou hudební produkcí zahajuje každodenní otevírání zahrad Pražského hradu a doprovází slavnostní střídání stráží na I. nádvoří Pražského hradu. Hradní stráž zabezpečuje i letní sídlo prezidenta na zámku v Lánech.