Kostel sv. Vojtěcha byl postaven v letech 1715-1730 jako klášterní chrám dominikánského řádu. v barokním slohu. Barokní výstavbá na místě stejnojmenné stavby vedl významný severočeský stavitel Octavio Broggio. V roce 1972 byly do tohoté kostela instalovány druhé největší varhany v České republice.

Romantický zámek Klášterec nad Ohří, ležící na levém břehu řeky, najdeme ve stejnojmenném městě s asi 16 000 obyvateli. Město se nachází mezi Krušnými a Doupovskými horami v severozápadních Čechách v okrese Chomutov, Ústecký kraj.     Historie zámku   Počátky historie zámku se kladou mezi léta 1514 a 1538, kdy zde Volf Dětřich Fictum nechal postavit panský dům na břehu Ohře. Vlastní výstavba šlechtického sídla se datuje do roku 1560. Tehdy vzniklo dnešní průčelní křídlo. Na konci 16. století byl zámek rozšířen o východní trakt a schodišťovou věž. Na počátku 17. století uzavřela další výstavba obdélníkové nádvoří. Zámek za Thunů Po bitvě na Bílé hoře se majiteli zkonfiskovaného Klášterce stali Thunové, kteří jej nechali opravit. Na architektonické úpravě se podílel italský stavitel Rossi de Luca. Projekt přilehlého zámeckého kostela Nejsvětější Trojice vypracoval jeho učitel C. Lurago. Současně s kostelem byla vybudována také Thunská hrobka. Zámek zůstal nezměněn do požáru roku 1784, kdy mu dal architekt A. Grueber klasicistní podobu. Další výraznější zásah do vzhledu kláštereckého panství způsobil požár roku 1856 a poslední úpravy zámku z roku 1858, od Václava Hagenauera v pseudogotické podobě. Tehdy navrhl V. Hagenauer nové fasády, zvýšení střech a věže, vše s dekorativní výzdobou odpovídající tehdejší módní gotizující vlně. Po roce 1945 přešel Klášterec do vlastnictví státu, a po restauraci v roce 1953 zde bylo slavnostně otevřeno muzeum českého porcelánu. Další rekonstrukce byla provedena v letech 1992 – 1994. Zámek je dnes veřejnosti přístupný a je součástí památkové zóny ve středu města. Podoba zámku Zámek Klášterec nad Ohří je čtyřkřídlá novogotická budova s vnitřním nádvořím a schodišťovou věží v jeho jihovýchodním rohu. Zámek má jednoduchou fasádu s plastickými rámy oken a reliéfem hlavní římsy. Zámecká věž je zakončená stylizovaným cimbuřím. Hlavní průčelí má 2 portály s aliančními znaky Thunů. K zámku náleží i anglický park se vzácnými dřevinami, na který navazuje lázeňský areál Kyselka s minerálními prameny. V parku nalezneme vzácné dřeviny a 220 druhů stromů z celého světa, i Thunskou hrobku, salu terrenu a plastiky Jana Brokoffa. Zámecké expozice Expozice zámku dnes představuje historické interiéry se štukovou výzdobou a výstavu porcelánu ve dvou návštěvních trasách. Původní vybavení se bohužel nedochovalo. V 1. prohlídkové trase nalezneme muzeum českého porcelánu, starý čínský, japonský a středoevropský porcelán ze sbírek UPM v Praze. 2. trasa zahrnuje zámecký areál, kostel Nejsvětější Trojice s Thunskou hrobkou, kde zaujme především rodokmen Thun-Hohensteinů, vytvořený jako plastický reliéf z porcelánu, historii města i zámeckou vyhlídkovou věž. Na zámku jsou pořádané časté výstavy minerálů a drahých kamenů z naleziště Ciboušov - Domašín, vzdáleného 2 km S od města v Krušných horách. Drahokamy z tohoto naleziště byly použity na výzdobu kaple sv. Václava ve Svatovítské katedrále a v kaplích sv. Kříže a sv. Kateřiny na Karlštejně. Tipy na výlet V místě najdete třeba zříceninu hradu Šumburk, zříceninu hradu Perštejn nebo zříceninu hradu Egerberk. Rozhlednu Svatý Kopeček, bývalý evangelický kostel, Katovu uličku nebo hrad Kadaň, to všechno najdete v Kadani. Ubytovat se můžete v Klášterci nad Ohří.

Vítejte v pohádce. V pohádce jejíž děj se odehrává na Břeclavsku, kraji Jihomoravském nedaleko rakouských zemí. Tou pohádkou je Lednice, romantický novogotický zámek, stojící v nádherné krajině. Lednice je jako součást Lednicko-valtického areálu - přírodně-krajinářského celku o rozloze skoro 300 km2 zapsána na seznamu UNESCO. Tento punc výjimečnosti znamená, že sem každoročně přijedou tisíce návštěvníků, aby obdivovali „zahradu Evropy“. Na svědomí má všemocný, původem rakouský, šlechtický rod Lichtenštejnů. Ale pohádky by se měly vyprávět od začátku. Tak tedy za devatero horami, devatero řekami… Jak to všechno začalo …žili dva bratři, vladykové Adamar a Lipert z Lednice. Nebyli ničím výjimeční. Jezdili na koni, lovili a bavili se. Když trochu zbohatli rozhodli se postavit roku 1222 u brodu blízké řeky Dyje gotickou tvrz. V jejich držení nezůstala dlouho. Po nich ji vlastnil rod Sirotků, kteří ji v roce 1322 prodal Janu z Lichtenštejna. V držení tohoto rodu zůstalo zdejší panství, s krátkou přestávkou v letech 1571-1576, až do roku 1945. Lichtenštejnové měli velké majetky a mnoho sídel. Lednice proto zůstávala zpočátku v pozadí a nebyla příliš využívána. To se změnilo po roce 1585. Tehdy přebudoval Hartman z Lichtenštejna starou tvrz v renesanční zámek. S tím jak začal stoupat mocenský vliv Lichtenštejnů, rostla potřeba i opravdu reprezentativního sídla. Tím se měly stát právě Lednice a blízký zámek Valtice. Zahrada Evropy Od 17. století tak začali Lichtenštejnové upravovat lednicko-valtické panství, jehož dvěmi perlami se staly oba zámky. Nejvíce se o výstavbu zapříčinil Karel Eusebius, jenž úpravám rodových majetků zasvětil celý svůj život. Na svůj dvůr zval významné řemeslné mistry, kašnáře, architekty i umělce té doby, za které vyplácel nemalé peníze. Ze zámku se stal rozsáhlý zámecký komplex s hospodářskými budovami. V budování bylo pokračováno i po Karlově smrti. V roce 1715 byla vybudována proslulá alej, která spojila lednické a valtické panství. Dnes se jmenuje Bezručova. Ovšem to co dělá z Lednice neobyčejné šlechtické sídlo je zámecké okolí. Rozsáhlý a nádherný park, plný vodní ploch a romantických staveb. Tyto stavby začaly vznikat na konci 18. století. Úžasné romantické stavby Lichtenštejnové zde vystavěli romantickou zříceninu Janův hrad, klasicistní myslivnu Lovecký zámeček, Apollónův chrám s dórským sloupořadím, Rybniční zámeček, Hraniční zámeček, Belvedér; vyhlídku Kolonáda na Reistně, Rendez-vous též zvaný Dianin chrám, prsaté Tři Grácie, Akvadukt, Obelisk, Vodárnu a Minaret. To vše doplnil velký zámecký rybník s 15 ostrovy a mnoho okrasných dřevin a květinových záhonů. Vskutku neobvyklá krása, kterou dodnes můžeme na tomto pohádkovém místě obdivovat. Exteriér zámku Protože Lichtenštejnové šli s dobou, nemohli opomenout i stavební úpravy samotného zámku, který tak měnil tvář v souladu s dominujícími stavebními slohy a rozšiřoval se. Po baroku tak přišel ke slovu klasicismus, po něm empír a do současné krásy vyrostl lednický zámek v polovině 19. století ve slohu imitujícím anglickou tudorovskou gotiku. Architektem byl Jiří Wingelmüller. Ve stejném slohu byl přestavěn i přilehlý kostel sv. Jakuba. Lichtenštejnové vlastnili zámek až do roku 1945, kdy ho získal stát. Zámecké interiéry Stejnou nádherou jakou oplývá zámek zvenku, oplývá i výzdoba jeho interiérů. Návštěvníci mohou obdivovat vyřezávané kazetové stropy, původní nábytek a mobiliář. Pozoruhodné je šestatřicetistupňové dřevěné schodiště v knihovně, které vedlo do ložnice knížat a bylo vyrobeno bez použití jediného hřebíku. Ve většině společenských prostorů jsou postaveny mramorové krby. První prohlídkový okruh zahrnuje přízemí a reprezentativní sály. Druhý nás zavede do patra, kde můžeme nakouknout do soukromí šlechty a způsobu jejího života. No a samozřejmě nádherný zámecký park se všemi jeho romantickými stavbami, zákoutími, skálami, rybníky a stromy na jehož prohlídku jeden den rozhodně nestačí. A nezapomeňte na Valtice… Tipy na výlet Ve Valticích můžete navštívit Muzeum zahradnictví a životního prostředí. V nedaleké Břeclavi stojí zámek, Městské muzeum a galerie, kostel navštívení Panny Marie, kostel sv. Václava, synagoga a židovský hřbitov. Podívat se můžete také na zámek Pohansko.  Ubytovat se můžete třeba v Lednici nebo ve Valticích.

Lázně Karlova Studánka leží v údolí řeky Bílá Opava v Hrubém Jeseníku v nadmořské výšce 800 m. n. m., těsně na východní straně Pradědu (1492 m). Lázně, kteří mnozí považují za nejkrásnější u nás, leží v nádherné přírodě, obklopeny hustými lesy. Proto je v Karlově Studánce snad nejčistší vzduch v České republice. I přes polohu ve vyšší nadmořské výšce mají lázně v důsledku své chráněné polohy poměrně mírné, podhorské podnebí. K léčbě se používají místní přírodní prameny, přírodní plyn oxid uhličitý, rašelina a zejména jedinečné horské léčivé klima. Právě proto se zde léčí pacienti s chronickým onemocněním dechového ústrojí, alergici, astmatici, bronchitici a lidé s chronickými nemocemi plic či HCD, včetně pooperačního doléčování. Lázně také přivítají všechny co mají imunitní problémy a potřebují se zotavit. Lázně nabízejí pestré možnosti trávení volného času. Jsou zde ideální podmínky pro milovníky turistiky, jízdy na kole a lyžování. HistoriePodnětem pro vybudování lázní se stala kniha renomovaného balneologa von Cranze, který v ní roku 1777 popsal léčivé prameny habsburské říše. Jedním z pramenů byl i ten v Karlově Studánce o jehož blahodárných účincích se sice vědělo již dávno, ale trvale využíván začal být až na sklonku 18. století. Území patřilo od roku 1621 řádu německých rytířů z Bruntálu a vznik lázní souvisel s tímto řádem. Založení mají na svědomí velmistři řádu, Maxmilián II.František a Karel Ludvík. Ten první byl nejmladší syn císařovny Marie Terezie. Po druhém, jenž byl vojevůdcem ve službách Habsburků, dostaly lázně své jméno. Roku 1785 zde Maxmilián II.František nechal postavit první lázeňský dům.  V průběhu 19. stoeltí se Karlova Studánka stala velmi populárním klimatickým lázeňským místem Rakouska-Uherska a celý areál rostl a rozvíjel se. V majetku řádu byly lázně do roku 1938. Po záboru pohraničí je nacisti zkonfiskovali. V šedesátých letech bylo navrtáno několik nových zřídel. Dnes poskytují lázeňské služby Státní léčebné lázně Karlova Studánka, s.p. O lázníchPřírodní léčivé zdroje: Místní přírodní prameny, přírodní plyn oxid uhličitý, rašelina a zejména jedinečné horské léčivé klima. Nejznámější prameny – Maxmiliánův, Karlův a Norbertův.Indikace: nemoci dýchacího ústrojí, onkologické případy bez známek recidivy, hypertenze, funkční poruchy cévLéčba: Léčí se zde pacienti trpící chronickým onemocněním hrdla, dutin, nosu, plic, alergickými, astmatickými a průduškovými nemocemi i poškozením plic hornickými nemocemi, ale i nemocemi onkologickými a cévními.Procedury: Přírodní léčivé zdroje, vodní masážní procedury, koupele (perličková, uhličitá, přísadová, minerální, slatinná, vířivá), masáže (klasická, mořská, podvodní, reflexní, thajská), inhalační léčba, rehabilitační techniky, elektroléčba, wellness procedury a další Lázeňské objekty: Libuše, Slezský dům, Bezruč, Opava, U lesa, Pošta, Orlík, vyšetřovací ústav, letní lázně-balneoprovozVolný čas: cykloturistika, pěší turistika, lyžování, tenis, fitness, billiard Kontakt: Státní léčebné lázně, Karlova Studánka s.p., 793 24 Karlova Studánka http://www.k.studanka.cz