Socha sv. Jiří je významnou památkou gotického kovolitectví. V roce 1373 jí odlili Jiří a Martin z Kluže. Původně stála v jižní části nádvoří. Socha byla dvakrát poškozena a proto byla v roce 1562 přelita (kůn a drak) kovolijce T. Jarošem. Originál sochy je umístěn v Národní galerii.

Poměrně velký židovský hřbitov se nachází mezi ulicemi U Rusavy a Hankeho. Vstup do něj je z ulice Hankeho. Založen byl pravděpodobně v druhé polovině 15. století. Od roku 1606 sloužil k pohřbívání holešovského rabinátu. Dnes se zde nachází přibližně 1500 náhrobků osazených po téměř celé ploše hřbitova. Nejstarší pochází z roku 1647. Hřbitov je významný neboť se zde nachází tumba učence a rabína Sabbatai ben Ha-Kohena, zvaného  také Šach. Tento rabín se narodil v litevském Vilniusu a působil ve zdejší synagoze a zemřel zde v roce 1663. Jeho texty jsou Židy považovány za v pořadí třetí nejvýznamnější. Proto se sem také jezdí k jeho tumbě modlit Židé z celého světa. Hřbitov je ohrazen dobrou zdí a přístupný v otevírací době.

Socha sv. Filipa Nerejského na rozhraní Hradčanského náměstí a Zámeckých schodů, u vstupu do Rajské zahrady, je dílem M. J. Brokoffa z roku 1715. Zachycuje světce jako stojící postavu v dlouhém kněžském šatě s pláštěm. U nohou má srdce. Socha je umístěna na válcovém podstavci zdobeném, poupaty, akanty a kartuší.

Osamocená pískovcová stolová hora (700 m.n.m.) se nachází 3 km severozápadním směrem od Police nad Metují. Svůj název dostala podle svatého Eustacha (Ostacha) patrona myslivců. Tvoří ji dvě dislokované kry. Na vyšší kře (tzv. Horní labyrint) tvořící vrchol kopce se nachází skalní bludiště a různé skalní útvary jako Čertovo auto, Zrádce, Cikánka a další. Nacházejí se zde i dvě vyhlídky Frýdlantská skála a Krtičkova. Oboje dohromady poskytují velmi dobrý výhled na Adršpšsko-teplický masiv, okolí Teplice nad Metují, Ruprechtický špičák, Javoří hory a také na skalní útvar Kočičího hradu. Tímto vrchem prochází okružní značená cesta. Spodní kra (tzv. Dolní labyrint) je přibližně o 100 metrů níž než vrchní kra. Zde se nacházejí Kočičí skály a Sluj českých bratří. V roce 1421 za husitských válek se Ostaš stala děsivým místem. V úterý o Božím těle vtrhli do Police Slezani (bojovali na straně Zikmunda) a počali mordovat husitské obyvatelstvo. Některým dokonce vyřezávali jazyky. Mnoho lidí uteklo a snažilo se ukrýt právě zde na Ostaši. Byly však vyzrazeni (zrádcem byl patrně mlynář Holinka z Hlavňova, za odměnu byl Slezany nakonec také sťat) mordováni, házeni ze skal, některé ženy a panny věšeny na stromy. V roce 1484 byla na památku takto povražděných obyvatel postavena kaple dodnes stojící u chatkové osady. Svědkem tragické události měla být i údajně tzv. Husitská lípa, památný strom rostoucí ve svahu nedaleko restaurace. I když jde o statný strom o obvodu cca 460 cm, jeho stáří se odhaduje na přibližně 200 let.