Muzeum je umístěno od roku 1955 do prostor zámku. Muzeum spravuje rozsáhlou sbírku regionální literatury, dokumentů archivní povahy a fotoarchiv. V roce 1999 stálá expozice Svět loutek, věnovaná Matěji Kopeckému. Ve stejném roce byla u příležitosti 85. výročí narození režiséra Alfréda Radoka zřízena díky výraznému přispění režisérovy rodiny, zvláště syna Davida, stálá expozice této významné osobnosti. Muzeum v současné době spravuje téměř 50 000 sbírkových předmětů. V rámci návštěvy muzea v Týně nad Vltavou, je možné zavítat i do podzemí. Chodby jsou středověké, podle archeologických nálezů vznikly patrně v 15. století. Jsou ručně raženy ve skalnatém podloží, které tvoří biotitcká pararula. Původ vzniku labyrintu není zcela objasněn, v zásadě existují tři teorie: odvodnění náměstí se zásobárnou pitné vody, úkryt před nebezpečím včetně únikové cesty nebo těžba dosud neurčeného nerostu. Stálá expozice Historie Vltavotýnska - Jihočeské vltavíny Svět loutek Expozice Alfréda Radoka  Klasicistní salónek.

Albrechtice nad Vltavou je obec ležící v okrese Písek v Jihočeském kraji. Je situovaná do kotliny mezi Písecké hory a řeku Vltavu. Má necelých tisíc obyvatel. V obci leží jedna z nejvýznamnějších jihočeských románských památek, kterou je albrechtický hřbitovní kostel sv. Petra a Pavla. Původní vesnice, která je v pramenech poprvé zmíněna roku 1352, přerostla v průběhu staletí v městečko. V té době patřila pod bechyňský děkanát, jehož soupis majetku je právě tím prvním písemným pramenem. Obec, ale pravděpodobně vznikla mnohem dříve, zřejmě společně se vznikem kostela, který byl postaven ve druhé polovině 12.století. Majitelé městečka se často střídali. Na konci 16.století byli držiteli rytíři Oudražští z Kestřan. Albrechtice byly městečkem do roku 1635, ale během třicetileté války byly zničeny, zpustly a staly se vesnicí. To již byl jejich majitelem císařský generál hrabě don Baltazar de Marradas a byly přiřazeny pod správu Hluboké. Dalšími majiteli byli mezi jinými například Vrtbové, ale Albrechtice již nepřekročily svým významem svou lokalitu.Jak už bylo naspáno dominantou obce je románský kostel sv. Petra a Pavla ze 12.století, který je zřejmě dílem milevské stavební hutě. Kostel je v obci situován na mírném kopečku. Jeho původní románský sloh, kostel byl totiž přestavěn, prozrazuje hlavně hranolová věž s charakteristickými podvojnými okénky v nejvyšším patře. Jeho současná podoba je tedy výsledkem barokních úprav, jež byly provedeny v 18. století. Z původní výzdoby kostela se zachovaly monumetální románské malby na stěnách, které jsou nejstarší v jižních Čechách. Kolem kostela se rozprostírá vesnický hřbitov obehnaný zdí. Mimořádnou zvláštností je 108 kapliček u této hřbitovní zdi s malbami lidových malířů, doprovázenými básničkami lidového umělce. Malby i texty vznikly v první polovině 19. století a vyprávějí o významných událostech v životě pochovaného.

Otevírací dobaDuben: Po – Pá 8 – 12, 12,30 – 17 hod.So, Ne 10 – 12, 13 – 16 hod.Květen a září: Po – Pá 8 – 12, 12,30 - 17 hod.So, Ne 10 – 12, 13 - 17 hod.Červen - srpen: Po – Pá 8 – 18 hod.So, Ne 10 – 18 hod.Říjen: Po – Pá 8 – 12, 12,30 - 17 hod.So, Ne 10 - 12, 13 – 16 hod. Telč Důvodem proč se Telč stala součástí Světového kulturního dědictví UNESCO je její historické jádro, které představuje dobře zachovaný goticko-renesanční urbanistický celek, který dokumentuje vyspělou renesanční stavební a uměleckou kulturu druhé poloviny 16. století. Reprezentační zámecké sídlo i ojedinělý soubor měšťanských domů na náměstí jsou hlavním lákadlem pro tisíce turistů, kteří každoročně do „Moravských Benátek“ jak se městečku v jihozápadním cípu Moravy přezdívá, přijíždějí. ... více o Telči se dozvíte zde 

První archivní zmínka je z roku 1339 , kdy Sezema, syn Protivův z Dolan kupuje toto panství. Zřejmě již tehdy stála v místě dnešního zámku rozsáhlá tvrz. Její ochranná funkce na důležité obchodní stezce z bavorského Zwieselu přes Železnou Rudu do Klatov doplňovala spolu s blízskými hrady Pajrekem , Klenovou a tvrzí v Janovicích nad Úhlavou v této části přechodu přes hory středověký obranný systém. V druhé polovině 14.století byla původní tvrz rozšířena do podoby hradu. Koncem 15.století se stala Bystřice v tehdejší podobě mohutného hradu na dlouhou dobu majetkem Kočů z Dobrše, jednoho z nejvýznačnějších šlechtických rodů tehdejšího českého království. Zejména toto období přineslo hospodářský rozkvět celého okolí. Kolem poloviny 16.století provedli Kočové z Dobrše přestavbu hradu na renesanční zámek. Tehdy zřejmě vznikly výrazné atributy pevnostní obranné funkce hradu jako příkopy a padací most. Bystřice v podobě nově přebudovaného renesančního zámku se stává významným kulturním střediskem humanitních osobností. Odtud vyjeli roku 1598 Kryštof Harrant z Polžic a Heřman Černín z Chudenic na pouť do Svaté země Palestiny a vydali po svém návratu roku 1608 světoznámý humanistický cestopis, jednu z nejvýznamnějších památek evropského renesančního písemnictví. Rukopis byl vybaven vlastními ilustracemi z tehdy neznámých exotických zemí. Stále zadlužení majitelé bystřického panství neudrželi náklady rozsáhlého panství a tak získal majetek v soudní dražbě roku 1839 kníže Karel ze starého německého knížecího a panovnického rodu Hohenzollernů - Sigmaringen, která začala budovat svou pozemkovou državu v Čechách. Podle odhadu z roku 1863 měl hohenzollernský majetek rozlohu 14.579 ha. Za Hohenzollernů došlo v letech 1848-1852 k nákladné přestavbě v pseudogotickém slohu, která výrazně poznamenala především severní průčelí zámku a vstupní věž. Po roce 1945 byl zámek využíván jako vojenský lazaret, policejní stanice a později jako ústav pro mentálně postižené děti. Objekt se po dlouhých letech naprosté absence údržby dostal do havarijního stavu opuštěného brownfieldu. Na mnohých místech došlo k destrukci nosných konstrukčních prvků a hrozila nenávratná likvidace umělecko-historických prvků, pro jejichž památkovou hodnotu byl objekt vyhlášen kulturní památkou. V tomto stavu odkoupila  zdevastovaný objekt spokromá společnost od československého státu s cílem zajistit jeho záchranu a obnovu. Systematická stavební záchrana byla započata v roce 2009 za pomoci a finanční spoluúčasti ze zdrojů EÚ ROP NUTS II Jihozápad. V průběhu dvou let byly zajištěny nejvíce ohrožené stavební konstrukce, které byly ve stavu bezprostřední havárie. Formou protézování byla zachráněna krovová konstrukce severního a východního křídla zámku , byl proveden nový střešní plášť, staticky zajištěn narušený stav nosných konstrukcí, byla zajištěna záchrana objektu vstupní brány a bylo připravena část  přízemí severního a východního křídla pro zpřístupnění veřejnosti.. V roce 2010 byla provedena rekonstrukce hlavního severního průčelí. Jako druhou část  je nutno dokončit stavební záchranu západního a jižního traktu. Od roku 2011 je objekt částečně zpřístupněn formou expozice dobového mobiliáře a na objektu probíhají kulturně-společenské akce.