Autobusová zastávka MHD Zlíchov v ulici Nad Zlíchovem.

Střední a jižní část Českolipska je dnes nazývána Máchovým krajem. Romantický básník si zamiloval krajinu s hlubokými lesy, výraznými vrcholy a zejména zříceninami hradů natolik, že ji využil jako inspiraci pro svá stěžejní díla (Máj, Cikáni). Krom toho oplývá Máchův kraj množstvím rybníků, skalnatých roklí a skalních bludišť a vesničkami se zachovanou lidovou architekturou. Z geografického hlediska je Máchův kraj takový hybrid. Z větší části patří k tzv. Ralské pahorkatině a z menší k Jizerské tabuli. Nejvyšší horou této oblasti je strmý vrch Ralsko (696 m) se zříceninou stejnojmenného hradu. Nejvýznamnější řekou je Ploučnice, velmi vyhledávaná vodáky, protože je na ní největší počet meandrů v České republice. Značnou část Máchova kraje tvoří Chráněná krajinná oblast Kokořínsko pokrytá smrkovými a borovými lesy, dlouhými kaňony a roklemi. Další fenoménem tohoto kraje jsou bizarní pískovcové útvary. Ráz krajiny dotvářejí zejména rybníky, z nichž největší se nacházejí mezi obcemi Jestřebí a Kravaře podél Bobřího potoka. Turisticky atraktivní jsou rybníky u města Stráž pod Ralskem – Hamerský a Horecký.Přirozeným rekreačním centrem kraje je Máchovo jezero. Je obklopeno vrchy Ralské pahorkatiny se zříceninami několika hradů, z nichž nejznámější je Bezděz. Jezero je vyhledávané zejména v letních měsících, kdy poskytuje osvěžení a rekreaci tisícům návštěvníků. Leží uprostřed lesů, jeho okolí je atraktivní pro turistiku i cykloturistiku. Nejznámějšími rekreačními středisky této oblasti jsou Doksy a Staré Splavy. V zimě láká návštěvníky běh na lyžích a bruslení na zamrzlé ploše Máchova jezera a dalších rybníků.Na své si zde přijdou i milovníci historie. Velké množství hradů a zámků vypovídá o bohatých příbězích tohoto kraje. Odnepaměti zde sídlily významné šlechtické rody a mnohá města Českolipska byla jejich sídelními městy. Na velmi malém prostoru je možnost navštívit 64 hradních zřícenin. K nejznámějším patří již zmíněný Bezděz, Kokořín, Ralsko nebo Jestřebí.  

Současné dochované opevnění pochází z barokní období výstavby zahájené po roce 1652. Úpravy doznal i hrad, jehož středověké opevnění bylo obehnáno novým cihelným pláštěm. Roku 1673 byly vybudovány v opevnění kasematy, jejichž střechu tvoří hlinitý násep tlumící případné dopady dělostřeleckých granátů. Po velkém požáru v roce 1809 bylo město do té doby považované za vojenskou pevnost prohlášeno za otevřené. S rozrůstající zástavbou padla velká část opevnění. Největší ucelená část se zachovala na západním okraji ve svahu nad řekou. Další menší části můžeme vidět v oblasti Kasárního náměstí a v zahradě bývalého františkánského kláštera (vstup z hradební ulice). V jihozápadním dochovaném bastionu se nachází archeologická expozice.

Expozice v barokním špýcharu, založeném roku 1770 Rytířským řádem křížovníků s červenou hvězdou, seznamuje prostřednictvím dobových exponátů - především zemědělských strojů a nářadí, náčiní podomácké a řemeslné výroby a také vybavením interiéru lidového obydlí, se životem venkovského obyvatelstva středního Povltaví v 19. až 20. století. Archeologická část expozice představuje nejstarší dějiny regionu spjaté s těžbou a zpracováním zlata. Významnou součástí je prezentace výsledků archeologického výzkumu keltského oppida Hrazany. V rozsáhlých prostorách špýcharu jsou umístěny další zajímavé expozice, například o působení Řádu křížovníků ve středních Čechách nebo o tradici motocyklových závodů s ukázkou historických strojů zdejších rodáků. Nabídku doplňují výstavy současného výtvarného umění. Památník je pobočkou Hornického muzea Příbram