Skromné zříceniny hradu Starý Světlov se nacházejí 2 km severně od Pozlovic, z nichž k volně přístupnému hradu turistické značení. Historie hradu První zmínka o hradu pochází z roku 1360, kdy byl majetkem Alberta ze Šternberka. V roce 1412 jej převzal Jaroslav ze Šternberka, který roku 1420 padl v bitvě na Vyšehradě. Dva roky poté český král Zikmund Lucemburský postoupil Světlov své manželce Barboře Celské. Úřadem purkrabího na hradě byl pověřen Pankrác ze Svatého Mikuláše, který však odtud v době pohusitské vyjížděl loupit do okolí. Moravští stavové proto hrad roku 1449 vykoupili a postoupili čtyřem šlechticům, kteří se poté mezi sebou často přeli. Těchto neshod využil Matouš ze Šternberka a hradu se zmocnil. Hrad, poškozený v česko-uherských válkách, byl opuštěn až po výstavbě Nového Světlova nad Bojkovicemi a jako pustý se uvádí roku 1517. Dispozice hradu Nepříliš příkrý vrchol by hrad příliš neochránil, a proto byl vybudován okolo celého hradu velmi hluboký příkop s mohutným valem. Malá plošina jihozápadně od hradu sloužila jako předhradí, zastavěné pouze dřevohlinitými konstrukcemi. Hrad byl ze tří čtvrtin obehnán parkánovou hradbou, parkánem a věžovitou bránou též vedl přístup do hradu. Hradní jádro bylo vymezeno další přibližně kruhovou hradbou, několikrát zalomenou. K ní se na severovýchodní straně přimykal palác. Hradby i palác dnes připomínají jen velmi malé a nevýrazné střepy zdiva. Tipy na výlet Vydat se můžete na poutní místo Malenisko, které najdete u Provodova. Podívat se můžete také na zříceninu hradu Engelsberg a do Městského muzea Slavičín. V Luhačovicích se nachází Muzeum Luhačovického Zálesí, Luhačovickou přehradu a známé lázně Luhačovice. Nezapomeňte na barokní zámek Vizovice a rozhlednu Doubrava u Vizovic. Ubytovat se můžete v Luhačovicích. M.K.

Kaple sv. Matouše byla postavena v letech 1727 – 1732 podle projektu F. M. Kaňky na místě dnešního parkoviště před Černínským palácem. Kaple měla oválný tvar a její průčelí bylo ozdobeno sochami sv. Matouše a Krista od M. Brauna. Ten také vypracoval návrh na Pietu a Kalvárii, kterou podle něj zhotovili F. I. Weiss a J. B. Kohl. Kaple sv. Matouše byla z Loretánského náměstí odstraněna v roce 1797.Vedle kaple bylo sousoší Pádu kněžny Drahomíry, dílo M. Brauna z roku 1728, které bylo odstraněno již v roce 1788.

Humpolec je město v kraji Vysočina situované přibližně v polovině cesty po dálnici mezi Brnem a hlavním městem. Osada Humpolec, ležící na staré zemské stezce, je připomínána v historických pramenech ze 12. století. Osada patřila řádu Německých rytířů, želivskému klášteru, poté byli majitelé křížovníci s červenou hvězdou a řada šlechtických rodů. V průběhu 13. století nabyla oblast na významu těžbou stříbra a osada se rychle rozvíjela. Dalšími majiteli sídla se staly šlechtické rody, nejprve páni z Lipé a později z Dubé, z Leskovce, Trčkové z Lípy ( za jejich vlády došlo k rozvoji rybníkářství a pivovarnictví) a páni z Říčan. Za pánů z Dubé byla osada koncem 14. století povýšena na město. V době husitských válek se celá oblast Vysočiny stává podporovatelem husitských myšlenek, na nedalekém vrchu Melechov se odehrály první schůzky husitů i jejich první srážky s panskou mocí. Není divu, když právě v Humpolci se narodil Jan Želivský, vůdce husitské radikální pražské chudiny. Město a okolí poznamenala válečná tažení krále Zikmunda, což byl trest chudé a drsné Vysočině za její nadšení z husitského povstání. Po Bíle hoře se ve vlastnictví panství Humpolec střídaly různé cizí šlechtické rody. Po útlumu těžby stříbra byly koncem 15. století založeny počátky soukenické tradice města. Pánové z Leskovce zahájili stavbu hradu na vrchu tyčícím se nad městem a nazvali ho Orlík. Koncem 18. století byly zakládány první manufaktury a posílil se význam židovského osídlení. Soukenická výroba dosáhla takového rozmachu, že se v 19. století městu říkalo "Český Manchester". Na tradici pivovarnictví, založené v polovině 16. století, navazuje dnes rodinný pivovar Bernard. Město není po stránce památkové nikterak atraktivní. Dominantou města a současně i nejstarší stavební památkou je děkanský chrám sv. Mikuláše, založený želivskými premonstráty v roce 1233. Původně se jedná o gotickou trojlodní stavbu, která byla v letech 1722-29 barokně přestavěna. Dále jsou zde památky upomínající na židovskou tradici v Humpolci, tedy židovská čtvrť, hřbitov a synagoga. Ozdobou panoramatu města a součástí městského lesoparku jsou pozůstatky středověkého hradu Orlík, opuštěného ve třicátých letech 17. století. Zachovala se z něj hranolová věž, vstupní brána a zbytky obytných budov a hradeb. Nově postavena byla hradní chlebová pec a replika keramické pece z 15. století - pečení chleba a hrnčířské řemeslo si mohou návštěvníci v letních měsících vyzkoušet. Za zmínku a návštěvu ještě hřbitovní stojí kostel sv. Jana Nepomuckého.

Bývalý větrný mlýn holandského typu, jeden z největších u nás stojí jižně od obce Donín. Mlýn byl vystavěný roku 1846 byl v roce 1879 poškozen vichřicí, která ulámala jeho lopatky. Na konci 19. století v roce 1894 a 1898 vyhořel. Po posledním požáru byl ukončen jeho provoz. Následně mezi dvěma světovými válkami sloužil jako sýpka a skladiště. V roce 1960 byl adaptován pro obytné účely. Kamenná stavba mlýna je 14,6 m vysoká a při patě má průměr 9,5 m. Uvnitř jsou dochované dřevěné stropy. K objektu pak byla přistavěna patrová stavba. Objekt je v soukromém vlastnictví, není přístupný.