Židovský hřbitov obce Města Touškov se nachází kousek za obcí při silnici vedoucí do Újezda nad Mží, ve svahu za zahrádkářskou kolonií. Hřbitov byl založen někdy v první polovině 16. století. Na počátku druhé světové války byl zdevastován nacistickou mládeží. Dnes již skoro prázdný hřbitov zaujímá plochu 5.247 m2 a dochovalo se jen pár náhrobků, z většiny jen fragmenty. Severní nejvyšší část hřbitova dodnes ohrazuje zbytek původní kamenné ohradní zdi. Přístup je volný, parkování je možné v blízkosti zahrádkářské kolonie.

Římskokatolický kostel Panny Marie se nalézá v centru Jevíčka při Kostelní ulici. Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v letech 1762 - 1766 podle plánů Pavla Merty z Boskovic na místě staršího gotického kostela při klášteře augustiniánů v Jevíčku, který v té době již svou velikostí nedostačoval. Kostel nechal jako klášterní vystavět opat mateřského augustiniánského kláštera sv. Tomáše v Brně - Matyáš Pertschner. Sochařské, řezbářské a štukové práce provedl se svými pomocníky brněnský sochař Ondřej Schweigl a stolařské práce klášterní dílna u sv. Tomáše, řízená bratrem laikem Bernardem Stettnerem. Hlavní oltář s honosnou sloupovou architekturou dal zbudovat roku 1780 Ferdinand rytíř Zeno z Tannhausenu, který je ve zdejším kostele také pochován. K severní části kostela byla roku 1778 přistavěna Karlem Vincencem z Neuburku kaple s rodinnou hrobkou. Kostel sloužil jako klášterní do roku 1785, kdy byl v rámci josefínských reforem zdejší augustiniánský klášter zrušen. Kostel je od té doby veden jako farní. Roku 1869 byl kostel poškozen požárem. Přes nákladnou rekonstrukci si architektura kostela zachovala svůj pozdně barokní charakter. V interiéru stojí kromě původního rokokového vybavení za pozornost milostná socha Panny Marie zdobící hlavní oltář, která byla přenesena do Jevíčka r. 1617. V sousedství kostela se nacházela čtyřkřídlá budova bývalého augustiánského kláštera z konce 14. století, která byla později barokizována. Dnes se zde nalézá školské zařízení. Kostel je přístupný k nahlédnutí vždy 30 minut před bohoslužbami, jejichž aktuální rozpis je možné najít na webových stránkách zdejší farnosti.   L.R.

Sestava tří kamenů nazývaná Kbílský dolmen se nachází nedaleko rozhledny pod vrcholem Kbíl, nedaleko Švejcarovy Lhoty. Z turistické značky vedoucí z této obce do Radošovic k němu vede značená odbočka. Dříve se věřilo, že Kbílský dolmen je výtvor lidských rukou a i dnes někteří v toto tvrzení stále věří, zejména z řad senzibilů. Na srázu za dolmenem tak několik lidí postavilo kamenné pyramidky. Pro toto tvrzení se však nikdy nenašel žádný důkaz a tak Kbílský dolem zůstává jako přírodní výtvor. Šedavá rulová deska ležící na dvou nestejně vysokých balvanech vznikla patrně zvětráváním a řícením rulových skal.

Zámek Zruč stojí v parku na návrší nad městem, na pravém břehu řeky Sázavy a je vidět již od nádraží. Je to trojkřídlá dvoupatrová budova s třípatrovou věží v jihovýchodním nároží. Do nádvoří se otvírá několika zasklenými arkádami. V zámeckém parku jsou zachovány zbytky pseudogoticky upravených hradeb a bašt, v severozápadní části parku stojí zbytek hranolové věže z původního hradu.  Historie zámku                         Zruč nad Sázavou se poprvé připomíná již v roce 1335, kdy náležela Heřmanovi ze Zruče. V roce 1364 ji získal Ješek z Kolovrat. Kolovratům pak náležela Zruč až do roku 1433 a právě za nich byl zde ve 14. nebo počátkem 15. století vystavěn gotický hrad. Později se držitelé hradu střídali, až byl za Kaleniců v druhé polovině 16. století přestavěn na renesanční zámek.  Tomuto rodu náleželo zručské panství až do roku 1623, kdy bylo Albrechtovi Kalenicovi z Kalenic pro účast na stavovském povstání zkonfiskováno. Po stavovském povstání se Majitelé Zruče rychle střídali. Roku 1781 zámek vyhořel a z důvodu střídání pánů se provedly jenom nutné opravy sídla. Teprve v letech 1872 – 1878 za Jana Skrejšovského byla provedena rozsáhlá oprava a přestavba zámku. Nádherné zámecké zahrady Další úpravy objektu byly provedeny Adolfem Schebekem v letech 1891 – 1892 v pseudogotickém slohu. Byla zbořena část hradeb a bašt dosud zachovalých na východní straně a v těch místech byla postavena nová pseudogotická vstupní brána do zámeckého areálu. Bašty a části hradeb, které byly ponechány, byly pseudogoticky upraveny a upraveny jako altány a zahradní terasy. Pseudogoticky upraveno bylo i torzo velké věže v severovýchodním rohu hradeb. Výrazně se změnil vnější vzhled zámku. Byly odstraněny starší fasády a budova upravena tak, aby měla vzhled stavby z lomového kamene. Zámek byl nově zastřešen vysokou valbovou střechou. Celá stavba byla ozdobena několika gotickými štíty, věžičkami a vikýři. V majetku Schebků zůstal zručský zámek až do roku 1948, kdy přešel do správy Městského národního výboru a byly zde umístěny jeho kanceláře. V 90. letech 20. století byl zámek Schebkům v restitucích navrácen. Současnost... Zámek ve Zruči nad Sázavou na Kutnohorsku je po rekonstrukci znovu přístupný. V podkroví je otevřeno muzeum panenek a víceúčelový sál. Ze Zruče nad Sázavou se můžete vydat na výlet do Kácova, kde najdete barokní zámek a pivovar.