Archeologický skanzen v Modré, 7 km od Uherského Hradiště, představuje zčásti opevněné, zčásti hrazené sídliště z doby Velké Moravy (9. století). Jeho jednotlivé objekty byly postaveny na základě skutečných archeologických nálezů pocházejících z významných lokalit středního Pomoraví, především Starého Města, Uherského Hradiště a také samotné Modré. Rozkládá se v místech, která v 5. století př. n. l. osídlili Keltové, ve 4. století po Kristu zde pobývali Germáni a v 8.-12. století tu žili naši předci Slované. Archeologický skanzen v Modré byl budován po dobu jednoho roku v letech 2003-2004, zpřístupněn byl v červnu 2004. Areál skanzenu je tvořen stavbami, které jsou částečně zahloubené do země a při jejich realizaci bylo vycházeno ze skutečných archeologických nálezů. Celé hradiště je rozčleněno na funkční celky a areály. Funkční celky tvoří vstupní brána a strážní věže. Na ně pak navazují obytné a hospodářské budovy, mocenský areál, řemeslnický areál a konečně církevní prostor. Návštěvníci mají možnost shlédnout jak žili Slované, vyzkoušet si dávná řemesla, ochutnat speciality, shlédnout původní plodiny, keře i stromy a hospodářská zvířata. Během sezóny se zde pořádá celá řada kulturních akcí, které mají inspiraci ve slovanské historii. Slavnosti, vystoupení, výstavy a trhy. Okruh skanzenu zakončuje informační centrum a návštěvnické zázemí.Volnou součást skanzenu představuje památkově upravené místo nálezu pozůstatků raně středověkého kostela sv. Jana z přelomu 8. a 9. století, od roku 1969 vyhlášené za národní kulturní památku a dále hypotetická trojrozměrná stavební rekonstrukce tohoto kostela zachycující jeho pravděpodobný vzhled v době Velké Moravy. K její zpřístupnění došlo v září roku 2000.Spojením archeologického skanzenu a plochy národní kulturní památky s objektem rekonstrukce zděného kostela vznikl jedinečný prezentační celek, svým charakterem ojedinělý na celém území České republiky. V roce 2004 byl oceněn Zlatou cihlou jako nejlepší počin programu Obnovy venkova Zlínského kraje.

Kostel sv.Mikuláše - Rychnov na Moravě, okres Svitavy.

Poutní místo Kalvárie bylo na Jaroměřicemi zbudováno v letech 1712-1713 Františkem Michalem Šubířem jako poděkování za narození jeho dcery. Barokní kaple Povýšení sv. Kříže je obehnána zdí se šesti ambity. Nesouměrným stylem připomíná Boží hrob v Jeruzalémě. Za klasicistním oltářem z roku 1735 se nachází kaple upravená jako krápníková jeskyně. Vstup do nádvoří je branou tvořenou dvěma hranolovými věžemi se sousoším Ecce homo. Nachází se zde také kaple Božího hrobu, hrob Panny Marie a tzv. „kámen pomazání“. Pod kaplí Božího hrobu byla vybudována ještě podzemní kaple s bohatou skulpturovou výzdobou.Součástí areálu Kalvárie je také barokní fara z roku 1710 a křížová cesta vedoucí sem z obce od kostela Všech Svatých. Okolí poutního místa je volně přístupné, nádvoří pak v době bohoslužeb.

Letecké muzeum Kunovice bylo založeno v roce 1970 členy Slováckého aeroklubu, Aloisem Hráčkem a Jiřím Markem. Muzeum je objektem Slováckého muzea se sídlem v Uherském Hradišti. Původně měly být v muzeu vystavovány jen stroje vyrobené či kooperované v továrně v Kunovicích, ale posléze se letecký park rozrostl také o stroje jiných výrobců a z armády. Nejdříve muzeum bylo umístěno v návštěvnicky těžko dostupném místě v areálu tehdejšího n. p. Let. Umístění expozice se podařilo uspokojivě vyřešit v roce 1991. Tehdy bylo letecké muzeum přemístěno do bezprostřední blízkosti Slováckého aeroklubu, kde sídlí dodnes.   Stálá expozice Stálá expozice 23 vojenských, dopravních a sportovních letounů, z nichž více než polovina byla vyrobena v leteckém závodě v Kunovicích. K cenným exponátům patří prototypy L-410, vystavené na aerosalonech v Paříži a Hannoveru, nebo zpřístupněný Iljušin II-14 T se salonní úpravou. K vidění je kromě letadel i vrtulník Mi-4. Zatím posledním přírůstkem je prototyp L-610, jenž se nedostal do výroby, vzniklo pouze sedm kusů a kunovické muzeum jej vystavuje jako jediné na světě. Návštěvníci mohou obdivovat i další leteckou techniku, například vlečený terč KT-04 nebo přibližovací radar.