Zřícenina hradu Lipý leží nedaleko centra České Lípy, na břehu řeky Ploučnice. Historie hradu Roku 1277 jej jako vodní hrad založil Chval z rodu Ronovců. Hrad velmi rychle zaujal významné místo mezi sídly tohoto mocného rodu. Ve 30. letech 13. století začíná okolo hradu vznikat poddanské město – Lipá. Roku 1327 koupili hrad další příslušníci odnože Ronovců, páni z Dubé, kteří jej vlastnili až do počátku 16. století. Páni z Dubé prováděli na hradě intenzivní stavební činnost, zejména v renesančním slohu. Poslední z majitelů hradu z rodu Berků z Dubé, Adam, měl s manželkou Annou jediného potomka, dceru Annu Marii, které také před svou náhlou smrtí roku 1607 odkázal všechny svoje statky. Ta ovšem Lipou nedržela dlouho, stejně jako další majitel Volf ze Salhauzenu, jemuž za svou účast na stavovském povstání, byl Lipý zkonfiskován a roku 1622 jej od české komory zakoupil Albrecht z Valdštejna, který jej přivtělil ke svému frýdlantskému vévodství. Význam hradu začal upadat, sídelní funkci převzal Nový Zámek a byly prováděny již jen nejnutnější úpravy. To se nezměnilo ani po zavraždění Albrechta z Valdštejna, po němž drželi Lipý Harrachové a posléze Kounicové. Ti až do roku 1822. Požár roku 1820 a pozdější prodej do rukou majitele cukrovaru předurčily konec hradu Lipý ve své středověké podobě. Budovy byly přestavěny na hospodářské účely a po ukončení cukrovarské činnosti byl objekt přestavěn na nouzové byty. Podoba hradu Prvotní hrad Lipý byl velmi jednoduchou stavbou, jedinou kamennou budovou byl okrouhlý bergfrit. Vzrůst významu hradu v první polovině 14. století přinesl i jeho přestavbu ve zcela kamenné sídlo. Poslední známou stavbou této fáze je záchodová věž představující v našich končinách nepříliš časté řešení hygienického zázemí hradu nepochybně kvalitnější než obvykle používané prevéty. Postavena byla z vnější strany obvodové hradby mezi palácem a bergfritem, tedy směrem k řečišti Ploučnice. Někdy na konci 14. století došlo k další výrazné přestavbě hradu především na jižní straně jádra. Z jižního objektu se dochovaly dva obdélné válené zaklenuté sklepy. Z popisu z roku 1502 víme, že hrad měl vodní příkop, přes který vedly dva mosty. Nastupující renesance přetvořila starý hrad v sídlo právem označované za zámek. Úpravy se týkaly především mladších hradních paláců, které byly spojeny do jedné zámecké budovy. Citlivý archeologický výzkum v 90. letech 20. století zbytky hradu citlivě zakonzervoval. Tipy na výlet Přímo v České Lípě najdete barokní klášter obutých augustiniánů, Galerii vlastivědného muzea a samotné Vlastivědné muzeum. Zajímavé je si prohlédnout i městské opevnění nebo vystoupit na rozhlednu na Špičáku. Výlet si můžete také udělat na zříceninu hradu Frýdlant, tvrz Jiljov, zříceninu hrádku Vítkovec nebo na zámek Zahrádky. Ubytování najdete přímo v České Lípě.  

Téměř zaniklý hrad Levín stával na vyvýšenině uprostřed stejnojmenné obce, ležící severozápadně od města Úštěk. Historie hradu Prameny o existenci hradu mlčí, a proto jsme odkázáni na archeologické poznatky. Archeologové kladou počátek hradu do druhé poloviny 13. století a jeho zánik do 14. století. Do souvislosti s hradem je také dáván tzv. Levínský kocour, raně gotický klenební svorník, který se dnes nachází v novověkém kostele ve vsi. Mohl by pocházet z hradu, není to ovšem vůbec jisté. Dispozice hradu Hrad se pravděpodobně rozprostíral po celém horním prostoru návrší. Jediné pozůstatky hradu jsou střepy obvodové hradby na jižní straně a tzv. kaple na severovýchodní straně, obé pod hranou vrcholu. Tzv. kapli tvoří obdélný objekt, polygonálně zakončený, který svým tvarem vzbuzuje domněnku, že se může jednat o bývalou hradební kapli. V hradním areálu, který je volně přístupný, se ještě nachází zvonice, která byla roku 1699 vystavěna z hradního kamene. Tipy na výlet V Levíně najdete také Mauzoleum Josefa Schrolla. V Úštěku najdete synagogu, zříceninu kostela sv. Havla nebo hrad Úštěk. V Kravařích si můžete prohlédnout Víseckou rychtu. Ubytování je možné najít v Litoměřicích. M.K.

Vodárenská věž stající téměř na jižním okraji obce byla postavena v roce 1931 firmou „První moravská továrna na vodovody a pumpy Antonín Kunz – Hranic“ a to podle projektu ing. Vilibalda Langa. V 70. Letech 20. Století přestala plnit svoji funkci a začala chátrat. Stala se místem pro hry místní mládeže a ptactvo. Její stav byl natolik špatný, že se uvažovalo i o demolici. Teprve až na počátku nového století se podařilo tento objekt zakoupit firmě Heinich. Firma zabývající se výrobou nábytku, designem interiéru a exteriéru budov ji zrekonstruovala a umístila zde svůj ateliér, kde se navrhují různé projekty. Objekt není zcela uzavřen, občas se zde konají některé kulturní akce i pro veřejnost.

Karlovické jezírko označované také jako „mořské oko“ se nachází na turisticky značené cestě, asi 1,5 km východně od obce Karlovice. Jezírko nevzniklo přírodní cestou, nýbrž jde o zatopený břidlicový lom z konce 19. století. Zdejší břidlice byla velmi kvalitní a vyvážela se po celé Moravě, do Pruska i Haliče. Z lomu se musela dovážet až na karlovické nádraží, což zejména v zimě byl docela problém. Konec těžby byl ukončen, když dělníci narazili na mocný pramen, jenž lom zatopil tísici kubíky vody. Podle místní legendy má být prý na dně utopen německý tank, což se nezakládá na pravdě. V hloubce zhruba 16 m se nachází pouze kmeny stromů a vrak osobního automobilu Škoda. Karlovické jezírko je bez problémů přístupné, ke koupání není určeno.