Kostel Nejsvětější Trojice - Valeč, text v přípravě

Janův hrad, obvykle zvaný Janohrad, je umělá zřícenina hradu, kterou můžeme navštívit v Lednicko-Valtickém areálu, který je zapsán na seznamu UNESCO. Romantická zřícenina Stavba je pseudogotická napodobenina hradní zříceniny postavená roku 1801-1808 na zakázku Jana Lichtenštejnského (po něm nese název Janův). Projektoval jej J. L. Hardtmuth, architekt a vynálezce tužky (v roce 1790 založil tužkárnu ve Vídni), který je také podepsán pod projektem nedalekého minaretu. Stavba je to velmi neobvyklá. na rozdíl od ostatních napodobenin zřícenin z té doby byl Janův hrad projektován jako obyvatelný a sloužil v době honů jako myslivna a lovecký zámeček. Janův hrad najdeme v zámeckém parku při zámku Lednice. Tipy na výlet Kromě Lednicko-Valtického areálu můžete také navštívit zříceninu Sirotčí hrádek, zříceninu Dívčí hrady nebo se vadat do Dolních Věstonic za Věstonickou Venuší. Zde se nachází i Muzeum Dolní Věstonice a zajímavá expozice Věk lovců a mamutů. V Mikulově na vás čeká barokní zámek, Regionální muzeum, synagoga a židovský hřbitov nebo poutní kostel sv. Šebestiána na Svatém kopečku. V Břeclavi najdete renesanční zámek, Městské muzeum a galerii nebo synagogu. Bohatý výběr ubytování najdete v Břeclavi nebo ve Valticích.  

Českobrodský kostel sv. Gotharda byl přestavěn z původního kostela (z roku 1130) po požáru ve 14. století přestavěn na trojlodní baziliku se dvěma věžemi. V letech 1765-1772 prošel barokní přestavbou, věže kostela byly sníženy na úroveň lodě a místo toho vystavěna jedna ve středu průčelí. Trojlodní kostel s dlouhým polygonálně uzavřeným presbytářem je doplněn opěrnými pilíři. Presbytář osvětlují původní gotická hrotitá okna a sklenuje jej křížová žebrová klenba v závěru paprsčitá. Všechny tři lodě sklenuje valená klenba s lunetami, členěná šesti paprsčitými štukovými pruty sbíhající se na konzoly. V interiéru kostela se nachází rokokový hlavní oltář, barokní relikviář sv. Gotharda posázený čevenými a zelenými kameny. V presbytáři můžeme vidět gotické pastoforium a sedile. Při kostele stojí pozdně gotická zvonice z let 1578-1580.

Výrazné zříceniny tvrze Vyšehořovice se nacházejí v blízkosti centra stejnojmenné obce, ležící v polovině cesty mezi Čelákovicemi a Úvaly. Již ve 12. století získala vyšehradská kapitula od knížete Soběslava ve vsi Vyšehořovice popluží. V průběhu 13. století je ve vsi zmiňováno několik dalších popluží, z nichž několik náleželo pod vliv pražské kapituly. Vyšehradská kapitula není v tu dobu ve Vyšehořovicích v pramenech zmiňována. Historie tvrze Tvrz nechal na počátku 15. století postavit Vilém z Rožmitálu, kanovník vyšehradské kapituly. V pramenech jako stavitel není zmiňován, ale dokládá to dnes již ze stěny nad vchodem do tvrze snesená erbovní deska s rožmitálským erbem, která je uložena mimo tvrz. K dispozici měl Vilém prvotřídní řemeslníky a kvalitní materiál, proto byla tvrz velmi výstavná. První písemná zmínka o tvrzi pochází až z roku 1456. Do roku 1524, kdy byla připojena k Přerovu nad Labem, jehož majiteli bylo Staré a Nové Město pražské, sloužila tvrz obytným účelům. V roce 1527 při dělení majetku Vyšehořovice získalo Nové Město pražské. Ovšem již v roce 1547 pro účast ve stavovském povstání o ně přišlo. Vyšehořovice pak jako konfiskát připadly královské komoře. Po důkladné přestavbě v druhé polovině 16. století tvrz sloužila přibližně po jedno století jako sýpka. V 18. a 19. století nebyla tvrz již udržována a pomalu pustla. Podoba tvrze Tvrz stojí na nejvyšším místě jádra vesnice. Hradba již od počátku vymezovala pro areál tvrze čtvercový půdorys. Obsahovala v sobě trojprostorový palác, věž a vstupní stavení, jímž vedla na jihovýchodní straně hradby brána do areálu. V druhé polovině 16. století při přestavbě na sýpku byla obvodová hradba ukončena atikou a k hradbě byly na volná místa přistavěny další budovy s pultovými střechami. Dnes se z tvrze dochovaly mohutné zříceniny, gotická věž zcela zanikla, z ostatních objektů stojí zdi někdy až do původní výše. V roce 1991 se prolomila hradba v jihovýchodním nároží. Areál tvrze není volně přístupný. Další výlet odsud můžete podniknout do Městského muzea v Čelákovicích nebo navštívit krásný rebnesanční zámek Přerov nad Labem. Zde stojí za vidění i skanzen. Ubytovat se můžete v Mochově nebo v Jirnech. M.K.