Dómský pahorek, na kterém stojí katedrála sv. Štěpána (městská dominanta) bylo původně knížecí a přemyslovské hradiště, které však zmizelo beze stopy. V roce 1057 zde nechal kníže Spytihněv vybudovat kapitulu sv. Štěpána s románskou bazilikou, jenž byla goticky přestavěna ve druhé polovině 14. století. Celá stavba byla v letech 1662-1663 zbořena, biskup Maxmilián Rudolf Schleinitz zde totiž nechal vybudovat dnešní církevní areál o třech hektarech s hradební zdí dlouhou 750 m a 3 bránami. Areál kromě dnešní katedrály sv. Štěpána ještě tvoří biskupská rezidence, nové proboštství a kanovnické domky. Ale zpátky ke katedrále. Současná stavba byla vybudována hned po zboření původního kostela v letech 1663-1670 a vysvěcena roku 1681. Na místě původní barokní zvonice pak byla v letech 1883-1889 vystavěna dnešní vysoká věž. Katedrálu tvoří raně barokní trojlodí se třemi páry průchozích kaplí v bocích. Po stranách presbytáře jsou přistavěny kaple, v patře jsou oratoře. U hlavního portálu můžeme vidět kamenný znak zakladatele biskupa Schleinitze. Vnitřní vybavení katedrály je bohaté, obrazy hlavního i bočních oltářů vymaloval Karel Škréta. Přístup na vysokou věž v sezoně zajišťuje Farní charita.

Bývalá biskupská mincovna jako jediná dochovaná na Moravě se nachází v ulici Na Sladovnách. Založena byla v roce 1665 biskupem Karlem II z Lichtenštejna. O rok později se zde začaly již razit mince. V roce 1669 byla vyražena první zlatá medaile o váze 100 dukátů. Činnost mincovny byla ukončena koncem 18. století z příkazu Marie Terezie. Jednopatrová renesanční stavba s manýristickou fasádou kryje sedlová střecha. V polovině 90. let 20. století byla budova rekonstruována. V současné době se zde nachází expozice věnovaná výrobě mincí.

Lidické muzeum se nachází v sousedství východního křídla kolonády, asi 100 m od hlavní cesty z Prahy na Kladno. V jeho těsné blízkosti se rozprostírá pietní území a Růžový sad. Muzeum bylo postaveno v roce 1962 podle projektu arch. Františka Marka.V roce 2005 se započalo s celkovou rekonstrukcí a rozšířením. V roce 2006, v rámci 64. výročí vyhlazení obce Lidice německými nacisty, bylo otevřeno zrekonstruované muzeum, s novou multimediální expozicí, která nese název "A NEVINNÍ BYLI VINNI...".Expozice ukazuje životní osudy obyvatel Lidic, zničení obce a její poválečnou obnovu. To vše  obnovou na pozadí klíčových dobových událostí. Síň IN MEMORIAM Jedná se o prostor zřízený pod terasou dvouramenného schodiště, využívaný k tématickým výstavám, např. o městech a vesnicích, které postihl obdobný osud jako Lidice.

Pohořelec patří mezi nejstarší osídlená místa v Praze. O pohořelecké tržní osadě se také zmiňuje kronikář Kosmas. Vedla tudy i stezka od Hradčan a Úvozu směrem na západ. Jako osada byl Pohořelec oficiálně založen v roce 1375 místo-purkrabím Alšem z Malíkovic. Název Pohořelec je doložen od 14. století a je odvozen od četných požárů, které toto sídliště postihly. První požár je zaznamenán již na konci 11. století. Další pak v letech 1420, 1541 a 1742. Až do roku 1870, do zavedení oficiálního názvu Pohořelec, se západní část lokality nazývala U Říšské brány nebo též U Strahovské brány. Brána byla součástí opevnění a stávala u domu čp. 180/6. Náměstí Pohořelec leží na mírném svahu a obklopuje ho řada historických domů. V západní části na něj od jihu navazuje Dlabačov a od severu Keplerova ulice. Východní část tvoří rozcestí Loretánské ulice a Úvozu. K Pohořelci se váže několik hrůzostrašných pověstí. Jedna vypráví, že za tmavých a bouřlivých nocí objíždí Pohořelec v ohnivém voze taženém černými koňmi kněžna Drahomíra. Sama prý ten divoký povoz řídí a pokřikuje na každého, kdo se opomene pokřižovat. Její spřežení vyjíždí právě o půlnoci a s první hodinou ranní se vrací zpět do pekel. Drahomíra byla ženou knížete Vratislava I. Když Vratislav zemřel, snažila se strhnout veškerou moc na sebe a nelibě nesla, že čeští velmožové svěřili její a Vratislavovy syny, Václava a Boleslava, na vychování babičce Ludmile. Neshody s tchyní se stupňovaly, až nechala Ludmilu na tetínském hradišti při modlitbách zaškrtit. Ta děsivá jízda Pohořelcem je prý trestem za ten vražedný čin.