Území bylo chráněným přírodním výtvorem vyhlášeno v roce 1988. Má rozlohu 26,56 ha a rozkládá se na území katastru Zbraslav.Území přírodního útvaru tvoří mrtvé rameno řeky Berounky, které přirozeně zarůstá. Vyskytuje se zde šmel a řada vodních druhů rostlin, které vytváří prostření pro četné druhy hmyzu.

Římskokatolický kostel Navštívení Panny Marie se nachází v horní části Náměstí Míru. Původně gotický kostel vznikl kolem roku 1250. V roce 1421 se do města přestěhovala litomyšlská biskupská kapitula a kostel se tak stal klášterním. Premonstrátský řád zde založil i špitál, který stával poblíž kostela a byl s ním spojen podzemní chodbou. Kostel byl během 15. a 16. století několikrát upravován. V roce 1781 postihl město rozsáhlý požár, který vážně poničil i stavbu kostela, proto bylo rozhodnuto o zásadní přestavbě. Ta kostelu vtiskla dnešní pozdně barokní podobu. Přestavbu řídil litomyšlský stavitel Matěj Rosa. Tehdy byla prodloužena chrámová loď, z jižní strany byl připojen přístavek a nově byl vybaven i interiér. Obrazová výzdoba oltářů pochází od Georga Tönnigera a Huberta Maurera. Člen vídeňské malířské akademie Hubert Mauer je autorem obrazu Navštívení Panny Marie nad hlavním oltářem. Obrazy postranních oltářů maloval pod dohledem Huberta Mauera Georg Tönninger. Brněnští umělci Andreas Schweigel, Johann Beil a Anton Joch vytvořili sochy sv. Petra a Pavla po stranách  hlavního oltáře a andělů, kazatelnu, křtitelnici s baldachýnem a varhanní skříň. Varhany sami pochází od mistra Johanna Staudingera z roku 1798. Po vysvěcení v roce 1804 se kostel stal farním. Poslední komplexní rekonstrukce probíhala v letech 1993-1994. Kostelní věž slouží jako vyhlídková, o její prohlídku lze požádat v informačním centru na Náměstí Míru či v Městském muzeu a galerii.

Na nevysokém pahorku zvaném Okrouhlá, poblíž obce Staříč, stojí od roku 2003 další z řady telekomunikačních věží upravená na rozhlednu. Původně bylo plánováno, že na vrcholu vyroste jen telekomunikační věž, ale na základě přání obce Staříč byla opatřena i vyhlídkovou plošinou. Problém vznikl, když byl po ukončení stavebních prací zkolaudován pouze stožár, bez vyhlídkové plošiny. Bez tohoto povolení nemůže být vyhlídka oficiálně provozována. Věž je vysoká 55 metrů, vyhlídková plošina je výšce 30 metrů. Vede na ní 162 schodů, po jejich zdolání se Vám naskytne rozsáhlý kruhový výhled na Frýdek-Místek, Havířov, Ostravu, Beskyd i Jeseníky. Rozhledna na Okrouhlé je totožná s věží na Velkém Kamýku u Písku.

Městské opevnění města Kolín bylo vzniklo současně s městem za vlády krále Přemysla Otakara II. a stalo se vzorem pro jiná další města. Na přelomu 15. a 16. století bylo posíleno. V průběhu 18. a 19. století postupně zanikalo. Kromě vlastního městkého opevnění ještě existovala předsunuté opevnění na Zálabské straně. Kromě severní části bylo opevnění tvořeno dvojitou hradbou oddělnou od sebe parkánem širokým 8-11 m. Hlavní (vnitřní) hradba byla vysoká 11 m a zpevněná 12 válcovými baštami. Před vnější (parkánovou) hradbou se pak nacházel vodní příkop a val. Při posílení hradeb na přelomu 15. a 16. století byla vnější hradba doplněna baštami. Severní část opevnění tvořila jen jednoduchá hradba se střílnami. Vstup do města zajišťovaly 4 brány: Klášterská / Pražská: ze západní strany to byla nejdříve Klášterská brána o které je první zmínka z roku 1343. Stávala v sevrozápadní části města, po vystavění hradu byla v roce 1434 začleněna do hmoty královského paláce a byla z komunikačního systému vyjmuta. Její úlohu nahradila nová brána postavená v dnešní ulici Pražská. Nepříliš velká brána byla zbořena v roce 1829. Její zbytky byly odkryty při arechologickém průzkumu v roce 2006.Kouřimská: nejvýznamnější městská brána stávala v dnešní ulici Kouřimská při domech čp. 11 a 13. Byla třípatrová a obýval ji branný, v 18. století fungovala jako obytná. Zbořena byla v roce 1843.Horská: zajišťovala přístup od východu, stávala v dnešní Kutnohorské ulici přibližně mezi domy č. 41 a 54. V 17. století ji tvořily dvě čtverhranné stavby, jedna napojená na vnitřní hradbu, druhá na vnější zeď. Začátkem 18. století měla stejně jako kouřimská brána také obytnou funkci. V roce 1734 sice vyhořela, ale byla opět opravena. Po dalším požáru v roce 1796 už zůstala bez střechy a začala chátrat a to natolik, že musela být ve dvacátých letech 19. století částečně rozebrána a v roce 1843 zbourána zcela. Labská: brána zajišťující přístup od řeky, kde se nacházel dřevěný most. Hranolová stavba s průjezdem při jejím východním  boku stávala v dnešní ulici Rubešova někde v místech při hotelu Savoy. Do dnešní doby se z městského opevnění zachovala část mezi ulicí Brandlovou a Politických vězňů, za kostelem sv. Bartoloměje (část hradeb a bašta dnes s obytnou funkcí), další část pak v ulici Na Valech. Tady je patrný ve dvorcích domů této ulice zbytek hradby a v jednom dvorku je vidět i zbytek bašty. Kromě toho se ve hmotě bývalého hradu a později zámku dochovala původní Klášterská brána a z předsunutého opevnění na Zálabské straně je to věž zvaná Prachárna (Podskalské nábřeží).