Romantické zříceniny majestátního hradu Boskovice se nacházejí přibližně půl kilometru jižně od stejnojmenného města. Z centra Boskovic k hradu, přístupném v návštěvních hodinách, vede turistické značení. Historie hradu Boskovice od dob známých z pramenů vlastnil rod pánů z Boskovic, první se po nich píše Jimram již roku 1222. Zatím není zcela jisté, zda již tehdy hrad stál. Nejstarší nálezy z lokality hradu i tzv. Bašty pocházejí až z počátku 14. století. Bašta, opevnění stojící na vrcholu Zámeckého kopce, je současnými badateli považována za předchůdce dnešního hradu. Předpokládá se, že jeho staviteli mohli být Archleb a Oldřich z Boskovic, kteří se v pramenech zmiňují roku 1298. Kdy byl založen dnešní hrad není vůbec jasné. Páni z Boskovic zde sídlili až do konce 14. století. Za tu dobu byl dvakrát dobyt, neboť se Boskovští odbojně chovali vůči českému králi a jeho zástupcům. Stalo se tak v letech 1312 a 1389. Po druhém úspěšném dobytí markrabě Jošt hrad zabavil, roku 1398 je pak jako jeho držitel uváděn Heralt u Kunštátu, který jej musel obnovit. Páni z Kunštátu Boskovice drželi až do roku 1458, kdy se navrátil zpět do rukou rodu zakladatelů, konkrétně Vaňka Černohorského z Boskovic. O necelé století později, roku 1547, hrad mění majitele – kupuje ho Šimon Ederer ze Štiavnice. Velkolepou renesanční přestavbu hradu podnikli další majitelé páni ze Zástřizl. Sňatkem s vdovou po posledním z rodu pánů ze Zástřizl se roku 1690 stal vlastníkem hradu František Walter z Dietrichštejna, který byl zároveň jeho posledním obyvatelem. Další majitelé již sídlili na zámku vybudovaném ve městě. Hrad pak ještě chvíli sloužil jako úřednický dům, nebyl však udržován a posléze začal sloužit jako levný zdroj stavebního materiálu. V současnosti patří hrad hrabatům Mensdorf-Pouilly. Podoba hradu Tzv. Bašta, která mohla být předchůdcem dnešního hradu a později sloužila jako předsunuté opevnění, se skládala z paláce, hradby, příkopu a valu. V roce 1567 se o ní mluví jako o zřícené, ale ještě na počátku 18. století byla provizorně opravována. Dnešní hrad původně tvořila do přibližného kruhu zalamovaná hradba, která v sobě obsahovala na jihu a jihovýchodě palác a v západní části cisternu. Vstupní brána byla patrně na severní straně. V roce 1398 byl hrad rozšířen o parkánovou hradbu a hradní palác prošel náležitou přestavbou. Na západní a východní straně jádra pak přibyly další obytné objekty. Po navrácení hradu do rukou pánů z Boskovic proběhla další přestavba. Hrad získal nový hradební okruh s hranolovými a dovnitř otevřenými baštami. Tento nově vzniklý prostor vyplnily hospodářské budovy. Obytná část hradu byl přizpůsobena moderním, raně renesančním nárokům na bydlení. Další, tentokrát již plně renesanční úpravy, provedli páni ze Zástřizl (viz nápisové desky s kartušemi z roku 1568 a erbovní desky z počátku 17. století). Nechali též vystavět východní polygonální baštu a jižní předhradí. Ještě později před hradem vznikla dlouhá hospodářská budova. Zříceniny hradu Boskovic jsou dodnes impozantní. Kulturní dění na hradě V červenci je boskovický hrad jedním z tradičních míst, kde se koná festival Boskovice - festival pro židovskou čtvrť.  Tipy na výlet V Boskovicích dále najdete výstavu Historické zemědělské stroje, Muzeum Boskovicka, empírový zámek Boskovice, synagogu a židovské město. Vydat se můžete také na zámek Černá Hora, zříceninu hradu Rychvald nebo na zříceninu hradu Nový Hrad. Podívat se můžete také na vodní nádrž Boskovice, rozhlednu Malý Chlum nebo větrný mlýn v Kořenci. Ubytovat se můžete přímo v Boskovicích. M.K.

České Švýcarsko, krásný kout naší země, kde můžeme vidět mnoho rozličných skalních útvarů, vyhlídek, skalních soutěsek a také kus naší historie v podobě hradních zřícenin. Jednou z nich je hrad Krásný Buk, jehož sporé zbytky můžeme navštívit na nevýrazném zalesněném návrší nad severním okrajem údolí říčky Křinice. Historie hradu O založení hradu se nezachovaly žádné zprávy, ale pravděpodobně vznikl ve 2. pol. 13. stol. Jeho zakladatelem mohl být některý člen rodu Markvarticů, kteří kraj po r. 1263 nejspíše ovládali. Nejstarší dochovanou listinou, ve které je zmínka o Krásném Buku, je ta z roku 1319. Je z ní patrné, že další z majitelů panství, Jindřich z Lipé, vyměnil své severočeské statky s Janem Lucemburským za majetek na Moravě, kam odcházel za svou milenkou, královskou vdovou Eliškou Rejčkou. Krásný Buk se brzy poté stal majetkem Vartemberků, jejichž oblíbenou kratochvílí byly loupežné nájezdy do Lužice. To se nakonec stalo Krásnému Buku osudné. Lužičané totiž roku 1337 dobyli sousední Tolštejn, a když nájezdy neustávaly, uspořádali odvetnou výpravu i proti Krásnému Buku, který 15. října 1339 dobyli a zničili. Protože noví majitelé přenesli centrum panství na opravený hrad Tolštejn, zůstal Krásný Buk v troskách a nebyl již nikdy obnoven.   Dispozice hradu Hrad stál sice na malém žulovém vršku, ten byl ovšem důmyslně strategicky zvolen. Ze severu byl chráněn čtyřmi valy s příkopy. Jejich větší část byla ale později rozorána, pouze na severním okraji lesa je dodnes patrný krátký zbytek předposledního příkopu. Za ním bylo předhradí, sahající až k poslednímu příkopu, který jako jediný kruhovitě obíhá celé hradní návrší ze všech stran. Široký a hluboký příkop byl vyhlouben ve svahu hradní kupy tak, aby na jeho vnějším okraji zůstal ještě mohutný val. Ze samotného hradu již mnoho nezůstalo. Na vrcholku se dochovaly jen zbytky hlavní válcové věže, vedle níž zřejmě stál dřevěný hradní palác. Při vykopávkách v r. 1850 byly na hradě vedle keramických střepů údajně nalezeny i podkovy, hroty šípů a husitský palcát. Na poli nedaleko zříceniny byla také nalezena úplně zvětralá a do dvou částí rozpadlá římská mince císaře Hadriána (117-138 n. l.). Tipy na výlet V Krásné Lípě můžete navštívit Muzeum Českého Švýcarska. Nedaleko odsud najdete zříceninu hradu Kyjovský hrádek nebo rozhlednu Vlčí hora. Zavítat můžete také na zříceninu hradu Chřibský hrádek. V Rumburku najdete barokní loretu nebo rozhlednu Dymník. Ubytovat se můžete v Krásné Lípě.

Hradčanské náměstí se rozkládá před hlavním průčelím Pražského hradu. Tvořilo centrum Hradčan jako města poddaného i královského. V dávných dobách se tu rozkládal les, táhnoucí se od Petřína a Bílé hory, jímž vedla cesta dnešní Loretánskou ulicí ke Strahovskému klášteru. Historický ráz náměstí je vzáceně neporušený. Kontrastuje s ním jen lesk a barevnost aut a autobusů a ruch turistů.  Hradčanské náměstí tvoří řada historických domů a paláců a je vstupem na I. nádvoří Pražského hradu. Část jeho jižní části tvoří ochoz - hradní rampa, která návštěvníkům poskytuje jedinečný výhled na Prahu. Název náměstí je doložen už od 14. století a je odvozen od slova Hradčani, jež označuje obyvatele patřící k Hradu. Hradčanské náměstí patří pro svou jedinečnou krásu a historii k nejvyhledávanějším místům Prahy a to jak jejími domácími, tak zahraničními návštěvníky. Hradčanské náměstí má několik vstupů, z nichž každý má svou bohatou histori. Asi nejpoužívanější je ulice Ke Hradu od Nerudovy ulice. Ta vznikla až vybudováním hradní rampy, která lemuje část hradčanského náměstí na jeho jižní straně a poskytuje návštěvníkům jedinečný výhled na Prahu. Dále jsou to Zámecké schody, Pražský hrad, Kanovnická ulice a Loretánská ulice s Radnickými schody.Východní část náměstí uzavírá průčelí I. nádvoří Pražského hradu s hlavní vstupní branou zdobenou soubojem titánů. Jižní stranu pak paláce Salmovský, Schwarzenberský s Národní galerií, je zde klášter řádu Bosých karmelitek, kostel svatého Benedikta. Většinu západního průčelí pak zabírá Toskánský palác. Rovněž severní strana Hradčanského náměstí je zastavěna historickými domy a paláci. Lze jmenovat, Martinský palác, Šternberský palác s Národní galerií, Arcibiskupský palác. Na hradčanském náměstí najdeme i řadu cenných památek.  Sloup Panny Marie uprostřed náměstí, sloup Panny Marie Einsiedenské na hradní rampě, sochy sv. Václava, sv. Filipa Nerejského, sochu prvního prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, kandeláb a další hodnotné památky.Hradčanské náměstí se spolu s takovými skvosty, jako je Staroměstské náměstí, Václavské náměstí, náměstí Republiky, Pohořelec, Loretánské náměstí, apod., řadí ke skvostům pražských veřejných prostor.Ne náhodou patří Hradčanské námšstí mezi nejvydávanější turistická místa.

Cinema City Galaxie patří mezi moderní multiplexy. Nabzí devět klimatizovaných sálů (1728 sedadel). Parkování je zajištěno ve třech patrech garáží, návštěvníci kina mají 4 hodiny parkování zdarma, bezbariérový přístup je v celé budově.