Hrad, muzeum a skanzen Červený Újezd je neobvyklé a kouzelné místo, které Vás na dobu v něm strávenou vrátí do atmosféry každodenního venkovského života v období 17. – do počátku 20. století. Seznámíte se zde s tradičními řemesly a nástroji. Součástí expozice je tedy muzeum českého venkova, rozsáhlé zahrady a areál venkovských staveb.    Soukromá stavba byla nazvána podle obce, ve které se nachází, tedy Hrad Červený Újezd a vznikla v letech 2001 - 2002. Najdeme ji v okrese Praha – západ, jen pár kilometrů od hlavního města. Záměrem bylo postavit naším stylem historizující objekt vycházející z tradičních řemeslných postupů a odpovídající nárokům současnosti. Muzeum a hradV interiéru hradu se nachází rozsáhlé muzeum českého venkova. Tato stálá expozice zahrnuje na 4000 exponátů pocházejících z celé České republiky i sousedního Slovenska. Při prohlídce navštívíte dílny tradičních řemesel (kovář, mlynář, pekař, řezbář, bednář, řezník, kolař, brusič, švec), obytné světničky z různých krajů (Podkrkonoší, Chodsko, Litomyšlsko, Morava, Slovensko, Chebsko) vybavené malovaným nábytkem, selskými kroji a dalšími předměty lidové kultury. Dále uvidíte místnosti s ukázkami lidových nástrojů, výrobků a zařízení používaných v každodenním životě. Některé vystavené exponáty jsou zároveň prodejné. K muzeu patří také antik, kde kromě starých věcí, můžete zakoupit vstupenky na prohlídku a různé upomínkové předměty. Prohlídka hradu s průvodcem zahrnuje návštěvu muzea, řemeslných dílen, kaple i rytířského sálu.SkanzenAreál venkovských staveb tedy skanzen se nachází v zahradách a je, stejně jako muzeum na hradě, ukázkou venkovského života dob minulých. Můžete si tu z blízka prohlédnout větrný mlýn, zvonici, špejchar, vinný sklípek, salaš, milíř či starý dřevařský katr. Většina staveb má přístupné interiéry s ukázkou zařízení, nástrojů a techniky pro ně typické.ZahradaPři procházce zahradami, se kromě romantického zážitku, můžete dovědět i něco nového o naší flóře. Je zde totiž vysazeno více jak 1000 různých druhů dřevin, rostlin a květin a ty méně známé jsou opatřeny cedulkami s popiskem. Bohaté zastoupení má v zahradách také fauna, tedy zvířátka. Na hladině rybníka občas uvidíte kapří ploutev. V ohradách a ve výbězích se pasou kozy a ovce, nechybí tu však ani krávy.

Historie domu sahá do doby, kdy na Betlémském náměstí stával kostel sv.Filipa a Jakuba a sloužil mu jako fara. Významné stavební úpravy prodělal v 17. a v 18.století. Dům je zdoben plastikami. Mimo jiné bustou císaře Josefa I. a sochou Panny Marie. Narodil se zde český malíř J.Čermák. Dům, který zůstává stranou pozornosti a to i přesto že se jedná o bývalou faru dnes již zrušeného kostela sv. Filipa a Jakuba. Jde o barokní stavbu, která skrývá ve svých sklepích gotické zdivo, stejně jako v části obvodového pláště. Kostel sv. Filipa a Jakuba, který stávala téměř uprostřed dnešního Betlémského náměstí se připomíná poprvé k roku 1357. Nevelký kostel měl čtyři oltáře a kněžiště situované na východ. Zádlažba a sloupky před Betlémskou kaplí ukazují kam až kostela sahal. Okolo kostela se rozkládal hřbitov, na kterém byl pohřben přítel a pokračovatel mistra Jana Husa, univerzitní mistr Jakoubek ze Stříbra. Po mučednické smrti mistra Jana Husa přišly husitské bouře, pak války a kostel sv. Filipa a Jakuba živořící ve stínu Betlémské kaple, propadl spolu s dalšími zkáze, aby již nikdy nebyl obnoven. Hřbitov pak byl zrušen ostatně jako mnoho dalších ve vnitřní Praze v roce 1786.

Červený kámen, text v přípravě

Původní název vsi byl Čachovice či Čechovice byl odvozen z jména Čach či Čech. Nejstarší doložená zmínka o Čakovicích pochází z poloviny 14. století, kdy pražský měšťan Václav Bořitův prodal jeden ze tří čakovických dvorů Václavovi z Knína. Jisté je také to že v roce 1352 stál v Čakovicích již kostel zasvěcený sv. Remigiovi. V průběhu dějin střídaly Čakovice majitele. V roce 1849 získal podnikatel Alexander Schoeller čakovický statek. Přikročil k výstavbě cukrovaru, přestavěl zámek, upravil park a zasloužil se tak o rozvoj obce. Další velký rozvoj zaznamenaly Čakovice ve 20. století, zejména s rozvojem leteckého, elektrotechnického a automobilového průmyslu. Na jaře roku 1945 utrpěla obec při bombardování blízké letňanské avie. V roce 1964 došlo k sloučení Čakovic, Miškovic a Třeboradic a k 1.1.1968 takto sloučená obec byla připojena k Praze. Dnes je MČ Praha – Čakovice součástí správního obvodu Prahy 19.