Nad údolím řeky Dyje se klene ocelový železniční most příhradové konstrukce osazený na tři kamenné pilíře. Vystavěn byl roku 1871 na železniční trato do rakouského Retzu. Jeho maximální výška nad terénem činí 47 m a délka přemostění 220 m. Po sto letech však konstrukce již téměř dosloužila a musela být radikálně snížena rychlost vlaků. Dlouho se rozhodovalo jaká mostovka bude vyrobena, nakonec pro havarijní stav byla po roce 1992 vsazena provizorní, než bude rozhodnuto.

V Podhradí nedaleko zříceniny hradu a bývalého zámku se nachází evangelický kostel Dobrého Pastýře. Zřejmě první evangelický kostel v tehdejším Rakousku-Uhersku. Dnešní raně barokní stavba byla vystavěna v roce 1682 na místě starší gotické svatyně pocházející z let 1470-1490. Jednolodní kostel s obdélnou lodí a hranolovou věží ukončenou polygonální horní částí, ukrývá dřevěný vnitřek, při jehož výstavbě nebylo použito jediného hřebíku, pouze dřevěné čepy a kolíky. Dřevěnou klenbu a strop pokrývá malba holdujících andělů od neznámého autora. Oltář z roku 1710 zdobí obrazy Křtu Páně a Poslední večeře Páně. Dále zde můžeme nalézt malovaný epitaf z roku 1682 a původní dřevěné lavice s označením jména nebo čísla věřícího.

Historie hradu Hrad na vysoké kuželovité hoře, západně od Nové Paky, vystavěli na počátku 14. století páni z Vartenberka. Jeho první známý majitel a patrně i zakladatel byl Markvart, jenž se po svém sídle roku 1325 psal „z Goldenburka “. Hradní jádro, ovládající vrchol kopce, sestávalo z veliké hranolové věže spojené s palácem v jeden celek. Roku 1406 koupil hrad nejvyšší královský purkrabí Jan Krušina z Lichtenburka. Jeho syn Hynek byl husitským hejtmanem orebského a pražského svazu. Před rokem 1427 se však již uvádí jako spojenec císaře Zikmunda. Před svou smrtí roku 1454 zdokonalil hradní opevnění výstavbou vnější hradby se šesti podkovitovými dělostřeleckými baštami. Hynkovi potomci sídlili na Kumburku do konce 15. století. Hrad jako vězení Po krátké držbě několika rodů získali hrad před rokem 1529 Trčkové z Lípy. Za nich, v průběhu 16. století, ztrácel Kumburk postupně svůj význam, nebyl trvale osídlen a chátral. Noví majitelé panství Smiřičtí ze Smiřic, využili pevný nepřístupný hrad jako vězení. V kulaté věži, zvané od té doby jako Panenská, byla pro pletky milostné s člověkem selského rodu vězněna více jak 11 let Eliška Kateřina Smiřická. Krutý ortel nad ní vyřkl její otec Zikmund Smiřický, avšak i po jeho smrti roku 1608 ji držela ve vězení její vlastní sestra Markéta Saloména. Jedné noci roku 1619 ji z vězení na Kumburku unesl Jindřich Ota z Vartenberka zvaný Kulhavý, a oženil se s ní. I on si pak činil nárok na dědictví Smiřických. Konec sporům učinil výbuch prachu v hradu roku 1620, při němž Eliška spolu s desítkami lidí přišla o život. Majetek Smiřických nakonec získal Albrecht z Valdštejna. Kumburk, zpustlý v časech třicetileté války, kdy se dostal do moci Švédů, byl na příkaz císaře roku 1658 rozbořen, aby se opět nestal opěrným bodem. Z hradu se zachovaly základy paláce, torzo velké i Panenské věže a zbytky opevnění. Hrad je celoročně volně přístupný, v sezoně je pak zde otevřen prodejní stánek se suvenýry. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat na zříceninu hradu Bradlec, na zámek Lomnice nad Popelkou, na zříceninu hradu Kozlov nebo vystoupit na rozhlednu Tábor také u Lomnice nad Popelkou. V Nové Pace najdete stálou expozici v Suchardově domě, věnovanou slavné sochařské rodině. Ubytování najdete v Nové Pace.

Kostel sv. Martina pochází z přelomu 14. a 15. století kdy byl postaven na místě původního dřevěného kostela zmiňovaného v roce 1281. V roce 1554 byly dostavěny obě věže a v polovině 16. století přistavěna kaple sv. Kříže. V roce 1779 při velkém požáru města vyhořel i kostel. Tehdy se zřítily i původní klenby. Následně při opravách v 80. letech byl zásadně přestavěn jeho interiér. Kostel je trojlodní monumentální gotická stavba s pozdně barokní přestavbou a dvěma věžemi které kdysi patřily k obranné linii města. Na severní straně kostela se nacházejí renesanční náhrobky ze 16. století, v boční kapli pak polychromovaný náhrobní kámen zámeckého lékaře Kryštofa Bilického z Bilic