Karlovy Vary je statutární město v západních Čechách. Je metropolí Karlovarského kraje. Město má kolem 51 tis. obyvatel. Karlovy Vary jsou nejen krásným historickým městem, ale i nejvýznamnějšími a největšími lázněmi u nás, jejichž věhlas vychází z léčivých účinků teplých zřídel říčky Teplé. Karlovy Vary jsou známé i díky každoročnímu filmovému festivalu, potravinářskému a sklářskému průmyslu. Karlovy Vary leží na soutoku řek Ohře a Teplé v zalesněné oblasti nedaleko CHKO Slavkovský les.Byly založeny v polovině 14. století Karlem IV. u dříve již známých horkých zřídel v blízkosti hradu Loket. Brzy je zde založen královský hrad. V roce 1370 získávají Karlovy Vary statut městečka. V letech 1437–1547 byly v držení šlechtického rodu Šliků, poté opět patřily královské koruně. Karlovy Vary si prošly několika etapami stavebního vývoje. Původní gotický a renesanční ráz města byl zničen při požáru roku 1604. Pozůstatky této doby jsou už málo patrné. Další tváří města bylo baroko, které bylo vážně poškozeno při požáru roku 1759. Dnešní ráz lázeňského města je určen výstavbou 19. a 20. století (klasicismus, novohistorismus, secese a moderní konstruktivismus a funkcionalismus). Ze staršího období se zachovala Zámecká věž v samém centru města, která je pozůstatkem původního středověkého hradu. Pod věží se nachází barokní sousoší Nejsvětější Trojice a naproti přes řeku stojí monumentální barokní kostel sv. Maří Magdalény, vrcholné dílo K. I. Dientzenhofera z let 1727–1736. Ze sakrálních staveb zůstaly plameny nedotčeny pozdně gotický kostel sv. Ondřeje, empírově přestavěný, a dvě novogotické svatyně – evangelická a kostel sv. Lukáše na Zámeckém vrchu. Velkou zajímavostí je pravoslavná cerkva sv. Petra a Pavla v duchu tradiční ruské architektury z let 1893–1898. Lidé jezdí do Karlových Varů na léčebné kůry. Zdejší vody mají blahodárný vliv především na žaludek a játra. Při procházce Karlovými Vary narazí návštěvník na množství kolonád, které slouží k popíjení zdravé vody venku na čerstvém vzduchu. Jednou z nejkrásnějších kolonád je Mlýnská kolonáda. Mezi další kolonády patří Sadová, Tržní, Zámecká a Vřídelní, která několikrát změnila svůj vzhled. Kromě léčebných pramenů jsou kolonády zajímavé i po stránce architektonické.Rozhodně stojí za shlédnutí i objekt slavného novobarokního grandhotelu Pupp či sanatorium Imperial nad městem. Další domy, barokní sochy, busty a pomníky slavných návštěvníků jsou v karlových Varech. na každém kroku, i když se vydáme jakýmkoliv směrem nad město do lázeňských lesů s četnými pavilony a vyhlídkovými místy. Mezi nejznámější novostavby musíme počítat Vřídelní kolonádu přímo ve středu města s pramenem tryskajícím až do výše 12 metrů a lázeňský hotel Thermal s venkovním vyhřívaným bazénem. Zajímavostí města jsou zdejší lanové dráhy, přičemž údajně nejstarší podzemní drahou v České republice je lanovka mezi Divadelním náměstím a Imperiálem. Zvláštností města je i vysoký počet rozhleden. Jednou z nejznámějších je rozhledna Diana z roku 1914 na Výšině přátelství. Dostat se k ní není problém pomocí lanové dráhy.V 19. století začíná i rozvoj zdejšího tradičního průmyslu. Pro město je typická výroba „skla králů“ značky Moser a zdobeného porcelánu pro ozdobu i běžné používání, originální specialita v podobě hořkosladkého žaludečního likéru Karlovarská becherovka, která je někdy označována jako „třináctý pramen“ od Josefa Bechera. Další specialitou jsou zdejší lázeňské oplatky.

Náměstí je pojmenováno po českém vědci a nrodním buditeli Josefu Jungmannovi. Ve středověku se tato lokalita nacházela před branami Starého Města a říkalo se zde Na pískách.Jungmannovu náměstí jemuž dominuje pomník od sochaře Ludvíka Šimka a arch. Antonína Bervitia, která navrhl sokl z různobarevné žuly a syenitu. U postranní brány do areálu kláštera  stojí kubistický sloup uličního osvětlení z roku 1913, zhotovený z umělého kamene. Na náklad majitele domu čp. 755 byl jako součást úpravy zákoutí náměstí zhotoven podle návrhu arch. Vlastislava Hofmana. Jde o překrásné dílo českého kubismu.Dominantou náměstí je však zcela bezesporu chrám Panny Marie Sněžné, založený Karlem IV. v roce 1347 jako svatyně  korunovační. Měl být největší sakrální stavbou v Praze. Do konce 14. století však bylo postaveno jen kněžiště zamýšlené stavby, jejíž celková délka měla být přes 100 metrů. Husitské války stavbu přerušily a do dnešních dnů zůstala jen torzem. Přesto má tento vznosný chrám jedno pražské prvenství: jeho klenba výškou 34 metrů převyšuje výšku katedrály sv. Víta na Hradě, přičemž původní klenba, která padla za oběť válečným bojům, byla ještě o 6 metrů vyšší. Kostel P.Marie Sněžné byl původně součástí kláštera karmelitánů. V husitské době tady kázal církevní reformátor Jan Želivský. V roce 1606 byl chrám předán františkánům, kteří k němu připojili barokní stavbu konventu a dnes veřejně přístupnou klášterní zahradu. Zahrada původně sahala až k Spálené ulici, narůstající zástavba ji však od druhé poloviny 14. století redukovala až na dnešní výměru 0,6 ha. Kolem altánu je bylinkářská zahrádka, jakási reminiscence zahrádek středověkých klášterů. Monumentálnímu torzu interiéru chrámu P.Marie Sněžné dominuje ohromný oltář z let 1649-51, vůbec nějvětší oltářní stavba českého baroka. Kostel byl postaven na místě, na kterém byl podle pověsti za dávných časů pálen posvátný oheň. Dodnes je prý občas možné vidět záblesky prostupující oltářem. A ještě jedna pověst se vypráví o tomto chrámu. V kostele je prý pohřben novoměstský měšťan Melichar, který měl přání, aby s ním byla pochována jeho oblíbená kočka. Když zemřel, pozůstalí chtěli splnit jeho přání, ale nechtěli čekat, až kočka zajde a pak znova otevírat hrob. Proto kočku zabili. Od té doby se prý po půlnoci kočka v chrámu zjevuje a výraz jejích očí je více než smutný.  

Infocentrum nabízí informace o pamětihodnostech, kulturních a společenských akcích, o firmách, úřadech a službách ve městě, o ubytování, stravování, dopravě, trasách a výletech jak pro turisty tak cykloturisty, prodej turistických suvenýrů, map, připojení na internet, kopírování.Otevírací doba Po, Út, Pá       8 – 11 12 – 16 hodin St, Čt             8 – 11 12 – 18 hodinPrázdninové víkendy: So, Ne 9 – 12 13 – 16 hodin 

Kamenná rozhledna na Neštětická hoře, která leží 4 kilometry severovýchodně od města Neveklov v okrese Benešov je současně také památníkem. Tento památník je vzpomínkou na selské povstání z roku 1627. Tehdy se asi 8000 nespokojených sedláků pokusilo o odpor proti svému utiskovateli Pavlu Michnovi z Vacínova. Špatně vyzbrojení sedláci podlehli najatým žoldnéřům právě na Neštětická hoře. O 300 let později, roku 1927 uctili občané Neveklova jejich památku postavením památníku, který měl podobu rozhledny. Betonový objekt má zvláštní asymetrický tvar s půlkruhovým půdorysem a vyhlídkovou plošinou 12 m nad zemí. V současnosti je rozhledna volně přístupná, ale díky tomu že se neudržuje není v nejlepším stavu. Poškozen je zejména ochoz a zábradlí. Návštěvníky také nepotěší, že když už vystoupají 48 schodů je výhled, který omezují vzrostlé stromy, zklamáním. Jediný lepší výhled je směrem na jih.