Současný kostel sv. Ondřeje stojící v blízkosti centra obce byl postaven v roce 1551 na místě dřívějšího kostela o němž je zmínka z první poloviny 15. století. Až do roku 1624 sloužil jako protestantský, pak jej převzali katolíci. Dne 20.6.1895 poškodil kostel úder blesku, ale naštěstí jej nezapálil. V letech 1975-1978 prošel důkladnou opravou. V květnu 1992 byly z kostela odcizeny nenávratně tři sošky ze 17. století, po této události dostal kostelík nové zabezpečení. Kostelík je jednolodní, loď od kněžiště odděluje nenápadný nepravidelný triumfální oblouk. Patrová oratoř byla přistavěna dodatečně. Vstup od západu je chráněn podsíní, jež chrání věřící před případnou nepřízní počasí. V interiréru se nachází vyřezávaný barokní oltář z roku 1658, masivní tesaná kamenná křtitelnice v podobě kalicha, raně barokní kazatelna, gotická soška Hodslavické Madony a kopie ztracených sošek sv. Ondřeje, sv. Josefa a sv. Ondřeje. K bohoslužbám kostelík slouží jednou ročně na svátek sv. Ondřeje. Jinak je možno návštěvu domluvit s místní farností.

Babí lom je skalnatý hřeben, zvedající se nad obcí Lelekovice. Má dva vrcholy, jižní (521 m) a severní (562 m). Oba byly v minulosti využity pro vyhlídkové stavby. Všemu předcházela romantická úprava celého hřebenu, který rádi navštěvovali obyvatelé z Brna. Rozhlednu na jižní straně i vyhlídkový altán, tzv. Ripkovu vyhlídku, na severní, nechal postavit v roce 1882 Rakouský turistický klub. Rozhledna jenž dostala jméno podle brněnského starosty Rohrera, byla dřevěná trámová stavba. Obě stavby se staly velkou atrakcí okolí a velmi si je oblíbil i Petr Bezruč. Rozhledna s altánkem zanikly někdy v průběhu druhé světové války. V šedesátých letech 20.století se zrodila myšlenka vyhlídkovou stavbu na Babím Lomu obnovit. Nápad vznikl na půdě tehdejší ČSTV a realizován byl členy TJ Sokol Lelekovice. Pro stavbu byl zvolen jižní vrchol a stavba rozhledny na Babím Lomu se stala jednou z mála vyhlídkových staveb které byly vybudovány během normalizace. Je vysoká 15 metrů, slavnostně byla otevřena 15. května 1961 a je dodnes volně přístupná. S vyhlídkové plošiny, jež je ve výšce 12 metrů, je kruhový výhled, který omezují stromy jen na severní straně.

Kostel sv. Vojtěcha ve Vojtěšské ulici je poprvé zmíněn roku 1363. Zřejmě postaven ještě dříve v místech bývalé staré osady Zásada. V letech 1703-1708 prošel barokní přestavbou podle plánů Octavia Broggia. Jednolodní kostel má odsazený pravoúhle ukončený presbytář. Uvnitř je sklenut valenými klenbami s lunetami. Při kostele stojí zvonice z roku 1774, která nahradila starší dřevěnou. Dále zde můžeme najít renesanční a empirové náhrobky.

Vyhlídkové místo se nachází na vrchu Výslunní (364 m.n.m.) a z tohoto důvodu se jí také někdy říká, Výslunní vyhlídka. Své jméno má podle malíře Ernesta Gustava Doerella, který přenášel zdejší výhledy na svá plátna. Je odsud polokruhový výhled východním směrem na protější vrcholky Českého Středohoří (Plešivec, Deblík, Kamýk, Lovoš a další). Místo je přístupné značenou odbočkou.