Na vrchu Špičák nedaleko města Česká Lípa byla 10.5.1885 otevřena nová cihlová rozhledna. Celkem 14 metrů vysoká rozhledna z několika tisíc litoměřických cihel byla postavena za 5.000 zlatých Severočeským exkursním klubem. Návštěva rozhledny byla tak hojná, že byla při ní vybudována restaurace. Ta natolik prosperovala že byla v létě doplňována o verandu. Za druhé světové války se stala rozhledna protileteckou hláskou. Už dva roky po otevření rozhledny se ji pokoušel zničit neznámý žhář, stejně tak se o ni pokoušelo počasí, přesto však byla rozhledna vždy uvedena spolkem zpět do původního stavu. To co nedokonal žhář ani počasí, málem dokonal komunistický režim. Po roce 1945 se totiž na rozhlednu jaksi pozapomělo a objekt začal chátrat. V roce 1997 ji sice zakoupila společnost Real Invest a za 5 milonů korun ji opravila, ovšem ne pro turisty. Rozhledna se stala telekomunikačním uzlem a po jejím obvodu byla doslova osázena různými vysílači. Ačkoliv zpočátku byla alespoň několikrát do roka zpřístupněna veřejnosti, v poslední době se tak neděje.

Židovský hřbitov ve Švihově se nachází jeho východním okraji v blízkosti železniční trati u viaduktu kterým prochází silnici směřující na Těšnice. Hřbitov byl založen roku 1644 a nejstarší náhrobky pocházejí z doby založení. Na ploše 1.381 m2 se nachází v mírném svahu okolo 140 náhrobků. Nejmladší náhrobky jsou z roku 1913. Asi 150 m odsud po projití viaduktem se vlevo od silnice v menším lesíku nachází nový židovský hřbitov založený roku 1878. Je jen o něco málo větší než starý a přesto se tu nachází jen 35 náhrobků datovaných od roku 1893 do 30. let 20. století. Většina plochy hřbitova zůstala nevyužita.

Za parčíkem u Keplerovy ulice nás strmá cesta dovede pod hradební násep, kde uvidíme něco, o čem ví jen málokdo. U paty bastionu č. X, zasvěceného sv. Františkovi Borgiovi, se zachovaly náhrobní kameny hřbitova pražského dělostřeleckého pluku, který dal založit císař Josef II. Desky jsou zasazené do zdiva bastionu č. XI a spojovací hradební zdi mezi bastiony č. X a XI. Nejhonosnější náhrobek patří generálovi Wenzelu Schilkemu, rytíři z Blumenfeldu. Jeho erb je vytesán vzhůru nohama na znamení, že pan generál byl posledním svého rodu. Také je tu pohřben dělostřelec, matematik generálmajor Josef Jüttner, který na základě trigonometrické sítě vytvořil v roce 1816 první velmi přesný plán Prahy v měřítku 1:4320.

Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně se nachází prakticky v centru města, v malebném parku na Kraví hoře, nad náměstím Míru a chrámem svatého Augustina, kde je konečná tramvaje č. 4 v Masarykově čtvrti. Hvězdárna je lákavým cílem pro turistické výpravy, školní výlety i jednotlivce. Každoročně ji navštíví 80 tisíc návštěvníků. Atrakcí pro ně je především velké planetárium umístěné v kopuli o průměru 17,5 metru, na kterou se promítá devět tisíc hvězd, dvacet mlhovin i hvězdokup a řada těles sluneční soustavy. Zážitek umocňují speciální projektory, špičková zvuková a světelná aparatura. V repertoáru multivizuálních představení velkého planetária jsou pořady věnované modernímu pohledu na Zemi, sluneční soustavu i vzdálenější vesmír, včetně netradičních témat (špionážní družice, moderní hrozby apod.). Pro nejmenší jsou připraveny interaktivní pohádkové příběhy. Kapacita velkého planetária je 200 míst. Konají se v něm i odborné přednášky, koncerty, tématicky zaměřené semináře a nejrůznější komerční akce. Na hvězdárně je také k dispozici celá řada astronomických dalekohledů, které slouží k pravidelným pozorováním Slunce i krás večerního oblohy. Návštěvník k nim dostane i komentář odborníka. Instituce byla založena v roce 1953, jménem Mikuláše Koperníka byla pojmenovaná roku 1973, tedy v roce kdy uběhlo 500 let od jeho narození. Na hvězdárně současně probíhá i výuka studentu Masarykovy univerzity.