Rozhledna na Čermákově vrchu (532 m) u Krátošic na Táborsku, je další z mnoha věží, které vznikly díky rozvoji mobilní komunikace. Čermákův vrch, nebo také „Na Šibenici“ jak se místu říká, je sice nevýrazným kopcem, ale to, že nabízí rozsáhlý výhled, se vědělo již velmi dlouho. V minulosti byl využíván geodety a ještě v 90. letech 20. století stála na jeho vrcholu triangulační věž. Obec Krátošice po rozhledně velmi toužila, ale její výstavba byla pod její finanční možnosti. Financovat stavbu byla ochotna společnost Radiomobil, ale jen v případě, že na věži bude možné umístit zařízení pro šíření signálu. Obec souhlasila a tak byla slavnostně 5. května 2001 rozhledna otevřena. Jedná se atypickou hranolovitou kovovou konstrukci. Vyhlídka má dvě patra, to vrchní je volně přístupné, spodní uzavřená plošina pak slouží turistům v nepříznivém počasí. Vysoká je 20 metrů a na vyhlídkovou plošinu, která je výšce 17 metrů, vede 90schodů. Je z ní vidět město Tábor, Novohradské hory, Kleť, Šumava nebo nedaleká zřícenina hradu Choustník. Rozhledna je volně přístupná.

Podorlický skanzen Krňovice vzniká od roku 2002 v těsném sousedství Přírodního parku Orlice. V areálu postupně rostou zajímavé stavby z našeho regionu. K vidění jsou domy venkovského i městského typu z Královéhradecka a podhůří Orlických hor. Objekty jsou přenášené z původních lokalit, kde jim hrozil zánik, ale vznikají i rekonstrukce nedochovaných staveb (dle původní dokumentace, historického zaměření či fotodokumentace apod.). Návštěvníkům se tak nabízí srovnání historických staveb po staletích užívání a staveb tak, jak vypadaly v době svého vzniku. Používané stavební materiály jsou typické pro regionální stavitelství - dřevo, opuka a cihly v nejrůznějších kombinacích. Dřevo se používalo nejen pro výstavbu roubených domů, ale bylo i základním stavebním materiálem pro konstrukci stodol, krovů i celých technologických zařízení (například mlýny, pily apod.). Opuka byla po staletí typickým regionálním stavebním materiálem pro zdění. Je v okolí hojně rozšířená – opukové stavby, ploty a zídky lze vidět v okolí dodnes. Nechybějí ukázky dobových řemesel, strojů a pracovních nástrojů potřebných k životu předešlých generací. Příkladem může být funkční žentour, stabilní benzínové a elektrické motory a mnoho dalších zemědělských strojů. V areálu Podorlického skanzenu jsou kolem vznikajících staveb vysazovány sady a zahrady z původních odrůd ovocných dřevin - zejm. jabloní, hrušní, švestek a dalších druhů také a navazující drobná architektura - např. sušárna ovoce. Zřizovatelem skanzenu je soukromá firma a Český svaz ochránců přírody. Stavby ve skanzenu Zájezdní hostinec „Na Špici“ z Hradce Králové. Replika zájezdního hostince, který stával až do 20. let 20. století na Pražském Předměstí. Budova byla zhotovena podle dobových fotografií a mírně zmenšena a přizpůsobena potřebám skanzenu. Je zde umístěn vstup do skanzenu s pokladnou, výstavní prostory a své sídlo zde má také ekocentrum ZO ČSOP Orlice.   Kočárovna je příslušenstvím zájezdního hostince „Na Špici“. Dříve se zde „garážovaly“ kočáry a povozy a svému původnímu účelu slouží tato stavba víceméně i v současné době ve skanzenu. Je zde umístěna expozice dopravních prostředků a zemědělských strojů.    Roubená škola ze Všestar je zatím největší stavbou, která byla do skanzenu přenesena z původního umístění. Budova byla vystavěna cca v polovině 18. století a jako škola fungovala v letech 1767-1770. Předtím i později sloužila jako obytný dům. Do skanzenu byla přesunuta v roce 2006 a znovu postavena v letech 2008-2009.   Špýchary ze Semechnic u Opočna a z Prasku u Nového Bydžova jsou prvními přenesenými stavbami (přesunuty v letech 2003 a 2007), které našly ve skanzenu své nové místo. V obou z nich jsou umístěny expozice a oba se stanou v budoucnu součástí menší zemědělské usedlosti.   Sušárna ovoce je přesnou a zcela funkční rekonstrukcí původní sušárny ze Semechnic u Opočna.    Areál „Polabského statku“ slouží jako provozní zázemí skanzenu. Předlohou vlastní budovy „statku“, která je novostavbou, je typický patrový statek polabského typu (jedním z posledních dochovaných je Šrámkův statek v Hradci Králové - Pileticích).  Součástí areálu jsou také dvě stodoly - z Klášterce nad Orlicí a Ledců.    Dalšími důležitými stavbami, které jsou v současné době připravovány je kovárna a vodní mlýn z Bělče nad Orlicí.  Na tyto objekty již bylo vydáno pravomocné stavební povolení. K jejich realizaci tak schází jediné – najít zdroj finančních prostředků pro realizaci

Muzeum Jizerských hor můžeme navštívit v osadě Jizerka v objektu Českého svazu ochránců přírody Jizerka (ČSOP Jizerka).  Je to budova s dlouhou historií. Byla postavena roku 1889 a původně sloužila jako škola. Později jako prodejna potravin či úřad místního národního výboru. V roce 1989 koupil objekt okresní výbor ČSOP v Jablonci n.N. a předal jej do užívání 3.ZO Jizerka. V říjnu 1994 zde bylo otevřeno informační středisko obohacené o  expozici pod názvem “Stará tvář Jizerských hor”, která pojednávala o historii osídlení a způsobu života v dřívějších dobách. Postupně přibývaly další expozice zaměřené na historii sklářství . Expozice se v současnosti dělí do čtyř základních celků: Jizerské hory za starých časů - historie osídlení a lidovým stavitelstvím, s pomníčky a legendami s nimi spjatými, s léčivými prameny a dalšími zajímavostmi. K vidění je i řada předmětů. Poznáte dějiny sklářské výroby, její tradice i současnost. Příroda Jizerských hor Galeri „Montana“.  

Vířivé kameny, text v přípravě