Zámek ve Vrchotových Janovicích spolu s původním parkem je zajímavým prostorem s nenápadným, ale osobitým kouzlem. Zámek, ležící nedaleko města Benešov, se nachází ve stejnojmenném městysu s přibližně 895 obyvateli ve Středočeském kraji.  Již 50 let součástí Národního muzea Dnešní zámek Vrchotovy Janovice byl původně vodní tvrzí z roku 1350, kterou nechali koncem 16. stol. renesančně přestavět páni z Říčan. V roce 1766 ji František Antonín Vrtba nechal pozdně barokně upravit. Ve 2. polovině 19. stol. změnili vzhled zámku zdejší páni Vratislavové z Mitrovic, budova tak získala konečnou úpravu ve stylu romantické gotiky. Za času posledních soukromých majitelů, Nádherných z Borutína, zejména v 1. polovině 20. stol., byl zámek pozoruhodným místem, kde se uprostřed starého krajinářského parku setkávali hosté baronky Sidonie Nádherné. Během 2. světové války sloužil zámek jako vojenské velitelství a kasárna. Vrchotovy Janovice byly vystěhovány a postupně zde byl zřízen „výchovný tábor“ pro uprchlíky z pracovního nasazení v Německu, „koncentrační tábor“ pro lidi se židovskými příbuznými, a „koncentrační tábor“ pro politické vězně, pobočka tábora Flossenburg . Po roce 1945 se v zámku vystřídala sovětská i československá armáda, později byl vyvlastněn a využíván jako sklad textilu i pro sbírky Okresního archivu. Nyní je zámek Vrchotovy Janovice  spolu s parkem součástí  Národního muzea. Dispozice zámku Zámek Vrchotovy Janovice je dvoupatrová budova s trojúhelníkovým dvorem a s arkádovou chodbou v přízemí jednoho křídla. Na průčelí je mnoho drobných architektonických prvků. Před zámkem stojí hospodářské budovy rovněž ve stylu romantické gotiky. Z původní tvrze se nám dodnes dochovaly valené klenuté sklepy a gotické portálky. Dominantou vnitřních prostor zámku jsou nástěnné malby s náměty z řecké mytologie od F. Dallingera a dřevené sochařské práce z dílny L. Widmana z let 1762 - 1766. Přístupná je i bývalá zámecká kaple z 2. poloviny 18. stol.  Unikátní zámecký park      K zámku náleží i krajinářsky park, jehož současná podoba se utvářela více než 200 let. Tato přírodní památka je výsledkem spolupráce osobitých majitelů se zahradními odborníky a šikovnými architekty, jakým byl například Camillo Schneider. Svou plochou patří sice k menším zámeckým parkům, ale díky jeho atmosféře a harmonii, která zde panuje, je jedním z nejvíce obdivovaných parků středních Čech. Návštěva zámku nám dnes nabízí kromě jiného i prohlídku stálých expozic Národního muzea, jedná se o „Společnost v Čechách 19. stol.“, kde autoři usilovali o pohled do života našich nedávných předků, dále je součástí  expozice „Rilke, Kraus a Vrchotovy Janovice“, výstava nám přibližuje významné osobnosti literárního světa, které v minulosti pobývaly na janovickém zámku a „České zvonařství“, kde máme možnost spatřit technologii výroby zvonů, zvony a zvonky od středověku až do 19. stol. Mezi nejvýznamnější patří mistrovská díla předních zvonařů renesančních Čech. V roce 2006 prošel zámek rozsáhlou stavební rekonstrukcí. Zámek má nová okna,  restaurovaný portál hlavní brány, v linii střech byly obnoveny novogotické věžičky s praporky a cimbuřím, na severovýchodním nároží znovu stojí původní sakristie. Nově je také možnost projít se po naučné stezce Po stopách Sidonie Nádherné. V okolí můžete navštívit také tvrz Martinice nedaleko Votic nebo zámek Kosova Hora. Ubytovat se můžete například ve Voticích.

Na severozápadním okraji Chomutova se přes údolí potoka Chomutovky a zároveň nad ulicí Bezručova klene 142 m dlouhý železobetonový akvadukt, který převádí vodu umělého kanálu Podkrušnohorského přivaděče.

Na vrchu Mařenka (711 m.n.m.) jižně od obce Štěměchy stojí od roku 2012 nová rozhledna. Již od roku 1822 je zde usazen pylon, který je od roku 1926 zařazen do trigonometrické sítě. V roce 1941 zde pak byla postavena dřevěná rozhledna, kterou zničil požár způsobený bleskem a to 24.6.1957. Již od roku 2003 bylo usilováno o výstavbu nové rozhledny, záměr se však podařil až teď a slavnostní otevření proběhlo 27.10.2012. Rozhledna je vysoká 31,15 m a z jedné třetiny (spodní) ji tvoří železobetonový tubus obložený žulovými kameny a zbylé dvě třetiny pak dřevěná příhradová konstrukce zpevněná ocelovými táhly. Má dvě vyhlídkové plošiny, jedna se nachází ve výšce 9,4 m a druhá pak ve výšce 28,2 m. Na tu nejvyšší vystoupáte po 156 schodech. Za výborného počasí je prý ke spatření střecha vídeňského kostela sv. Štěpána.Rozhledna by měla být přístupná volně a to celoročně. Na vrchol vede odbočka za turisticky značené cesta od Želetavy do Rokytnice nad Rokytnou. Přístup nejprve po silnici a posléze po již zmíněné cestě je i z již uvedených Štěměch.

Stanice metra Vyšehrad je umístěna pod severojižní magistrálou a je napojena na Nuselský most na jeho jižní straně. Mostovka tvoří zároveň strop stanice.Zprovozněna byla na I. úseku trasy C v roce 1974 což byl i úplně první otevřený úsek metra v Praze. Její původní název byl Gottwaldova a to až do roku 1990 kdy byla přejmenována na dnešní Vyšehrad.Stanice je povrchová.Je jednopodlažní, částečně založená na opěře a částečně v otevřené jámě, místy svahové, místy zajištěné záporovým pažením. Konstrukce je železobetonová, monolitická s ocelovými sloupy. Stěny jsou proskleny a umožňují tak na jedné straně výhled na Vyšehrad, na druhé pak na hotel Panorama a převážně desátou městskou část.Stanice má vestibuly dva pro každé nástupiště jeden. Nástupiště je zde na okrajích a ne uprostřed jak bývá v metru nejčastěji. Obě nástupiště jsou spojeny podchodem vedoucím pod kolejištěm. Ke stanici je přímo navázana i měnírna.Počet provozně-služebních místností: 98Obestavěný prostor: 31.696 m3.Stavební náklady: 43,7 mil. korun.