V Boskovicích, které leží v jihomoravském kraji, v okrese Blansko, asi 40 km severně od Brna, zanechali Židé velmi významnou stopu.  V Boskovicích žila početná židovská komunita v uzavřeném ghettu ležícím jihozápadně od náměstí. První zmínky o Židech v Boskovicích jsou z roku 1343. Na jejich odkaz upomíná ghetto, židovský hřbitov a také synagoga. Dnes je synagoga, zvaná pro odlišení maior, čili větší, jedinou zachovanou v boskovickém židovském městě. Byla postavena v roce 1639, ale ještě před ní tu stála synagoga renesanční. O jejím vzhledu a poloze panují dohady. Když zdejší komunita početně vzrostla natolik, že ji již starý templ nevyhovoval, byl požádán italský architekt Sylvestr Fiota, boskovický občan, aby vystavěl novou. Synagoga se stala vzorem pro mnoho synagog na Moravě a je jednou z nejlépe zachovalých synagog v celé Evropě. Dispozice synagogy byla tradiční: na východní stěně umístěna schránka na tóru (aron ha-kodeš), uprostřed sálu je vyvýšené řečniště (bima), kolem dřevěné lavice pro muže, galerie v patře určená pro ženy. V první fázi byla postavena předsíň, hlavní sál a ženská galerie. V dalších letech proběhlo několik stavebních  a dekorativních úprav. Roku 1698 dostali Židé souhlas od správců boskovického panství – Ditrichštejnů – s rozšířením synagogy. Byla zřízena vedlejší loď, vzniklo schodiště na ženskou galerii, severní stěna byla prolomena arkádou. Taky byly působivě vyzdobeny stěny synagogy s motivy zvířat, přírody, ale i Desatera či s Korunou Tóry. V polovině 19.století byla synagoga adaptována v novogotickém duchu, zejména okna a portál hlavního vchodu. V roce 1892 byl přistavěn nad průčelí balkon z blanenské umělecké litiny, v roce 1908 byla okna sálu opatřena barevnými vitrážemi. Za druhé světové války byla synagoga uzavřena a sloužila jako skladiště majetku, který byl zabaven boskovickým Židům. Jako skladiště sloužila i po válce. V letech 1989 – 2001 prošla synagoga maior celkovou stavební rekonstrukcí. Roku 1994 byla vrácena do vlastnictví Židovské obce v Brně. Ta do prostor synagogy umístila stálou expozici, která pojednává o historii a památkách zdejší židovské komunity. V Boskovicích si lze prohlédnout i další židovské památky, z nichž vyniká zejména návštěva sklepení protějšího domu U Templu č.3/5, kde je k vidění židovská rituální lázeň – mikve.

Chráněná krajinná oblast Český ráj se rozkládá na území okresů Semily, Mladá Boleslav a Jičín. Je nejstarší CHKO u nás a to již od roku 1955. Jádro Českého ráje tvoří oblast pískovcových skalních měst v okolí Jičína, Turnova a Mnichova Hradiště. Jak už samotná název napovídá, krajina je to výjimečně malebná s unikátní estetickou hodnotou. Ta je umocněna tím, že tvoří velmi harmonický dojem, který vytváří nespočet skalních měst, vyhaslých sopek, malebných zákoutí, jejichž ráz není narušen monumenty, které do kraje vtiskla ruka člověka. Hrady, zámky, rybníky malebné vesničky a městečka tvoří společně s krásnou přírodou jeden dokonalý celek. To všechno tvoří jedinečnou turistickou oblast. Charakter území Českého ráje je mírně zvlněný a terasovitě vystupuje nad okolní terén. Více než polovinu území pokrývají většinou borové lesy. V nižších polohách najdeme ovocné sady a zajímavá je i specifická květena rybníků, mokřadů a rašelinišť. Neopakovatelné kouzlo Českého ráje ale spočívá ve skalních městech a ve vrších vulkanického původu. K typickým prvkům skalních měst patří jeskyně, závrty, skalní brány a okna, a viklany která v kombinaci s hrady, jejich zříceninami a zámky umocňují romantiku celého kraje.  Český ráj nabízí výborné možnosti pro pěší turistiku ve všech ročních obdobích. Obsahuje množství turistických atraktivit jako jsou pískovcové skály, vyhlídky z rozhleden a z vyhlídkových míst, hrady a jejich zříceniny, jeskyně, ale i lidové roubené chalupy s pavlačemi a různě zaměřená muzea. Značení turistických tras je  velmi dobré a ubytování lze najít ve všech turisticky významných místech. Dominanty a nejzajímavější místa této turistické oblasti, jsou například Drábské světničky, hrad Kost, zřícenina hradu Trosky, zámek Hrubá Skála, vrch Kozákov a další. Všechny spojuje  tzv. Zlatá stezka Českého ráje. Měří celkem 123 km. Na své si zde, ale přijdou i vyznavači jízdních kol, kteří mohou projet Český ráj po výborně upravených cestách převážně s písčitým podkladem. Celá oblast je naprostým rájem pro horolezce. A to věše jen necelých 100 km severovýchodně od Prahy.

Zřícenina hradu Starý Jičín se vypíná na Starojickém kopci, nedaleko města Nový Jičín, v Moravskoslezském kraji. Historie hradu Původně gotický hrad, zde založili ve 30. letech 13.století Huckenwagenové. Konkrétně Arnold z Hückeswagenu, šlechtic pocházející z Porýní, jenž zastával důležité místo v družině Přemysla Otakara I. Hrad Starý Jičín patřil tak mezi nejstarší moravské hrady. Toto místo lákalo k osídlení už v pradávných dobách. Také Slované zde po svém příchodu založili hradiště. Po svém založení měl hrad funkci vojenskou a strážní. Hlavně vzhledem ke své strategické poloze blízko obchodní cesty do Polska a také u vstupu do Moravské brány. Počátkem 14. století se stal držitelem hradu rod pánů z Kravař, kteří hrad rozšířili přistavěním paláce při západní hradbě. Po několika změnách majitelů po husitských válkách získává panství na počátku 16. století rod pánů ze Žerotína. Ti provedli poslední stavební úpravy, když přistavěli renesanční palác a renesanční dělové bašty. Za účast na stavovském povstání ztratil Vilém Bedřich ze Žerotína čtyři pětiny majetku. Mezi nimi i panství Starý Jičín. 1624 bylo panství přiřčeno charvátskému bánovi Mikuláši Frankopávovi z Tržacu. Hrad byl v průběhu třicetileté války obsazován vojsky obou táborů. Po válce se v držení Starého Jičína vystřídala řada rodů. Koncem 18. století se hrad i panství dostávají do majetků rodů Seilernů, kteří jej drželi do roku 1906. Ovšem majitelé už neměli o hrad zájem, ten rychle chátral až se z něj stala zřícenina. Hrad dnes Zachovaly se části hradeb, hranolová věž se vstupní branou, zdivo renesančního paláce a dělové bašty. Nejlépe zachovalou částí je vnitřní hrad, jehož vnější obvodové zdi se zachovaly až do výše 2. patra, zachováno též torzo okrouhlé věže. V roce 1996 byla zrekonstruována strážní věž a upravena na hradní kavárnu a vyhlídku, kde je umístěna expozice historie hradu. Tipy na výlet V Novém Jičíně najdete Muzeum Novojičínska, radnici, renesanční Žerotínský zámek, kostel Nejsvětější Trojice nebo městské opevnění. Nedaleko odsud se nachází barokní zámek Kunín, zřícenina hradu Štramberk nebo zřícenina hradu Šostýn. Ubytovat se můžete v Novém Jičíně.

Venušina sopka je vyhaslá čtvrtohorní sopka nacházející se nad obcí Mezina. Je charakteristická stratovulkanickou stavbou tvořenou převážně čedičem pokrytým sopečnými vyvrženinami. Současná podoba vulkánu má mírně kupovitý tvar, jehož vrchol poznamenala v minulosti těžba. Najdeme zde několik lomů, které odkrývají rezavé, hnědočervené nebo narudlé tufy s velkým množstvím sopečných pum (části hruškového či slzovitého tvaru často stočené či zkroucené). Také se zde hojně nachází zelený nerost olivín. Od vrcholu vybíhá směrem k severu až severovýchodu lávový proud, jenž je výsledkem několika erupcí v době před více jak 1,9 miliony lety. Tento proud se pak stočil východním směrem a dostal se až do údolí Černého potoka. Zde je také jeho část k vidění, označovaná jako Přírodní památka - lávový proud u Meziny. Přírodní památka je volně přístupná po turisticky značené cestě. Z některých míst je také dobrý rozhled do blízkého okolí, daleké výhledy vrchol neposkytuje.