Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Snad nejlépe dochované městké opevnění na Moravě se nachází zde v Lipníku nad Bečvou. Původně ještě dřevěné opevnění s příkopem vzniklo při založení města ve druhé polovině 13. století. Kamenné se začalo stavět po roce 1349. V letech 1507-1515 byly vystavěny dvě brány Hranická a Osecká. Ty vystupovaly před hlavní branu a navazovala k nim parkánová hradba. Hradbu vysokou zhruba 8 metrů doplňovaly bašty (okrouhlé, čtverhranné, mnohúhelníkové). Kolem roku 1520 byly před branami vybudovány barbakány. Kromě bran, které byly zbourány v roce 1840 se dochovala velká část hlavního hradebního pásu a několik bašt na každé obvodové straně. Ze všech bašt zůstala nedotčená jen jedna v Komenského sadech. V Neffově ulici je dochována i parkánová hradba, které se nacházela před hlubokým příkopem.
  Budova historické mincovny se nachází nad radnicí na náměstí. O jejím významu svědčí okázalost s kterou byla postavena. Budova pochází z let 1534 – 36, v nynější podobě několikrát přestavovaná. Jedná se o jednopatrový renesanční dům s věžovitým arkýřem, mázhausem a pravoúhlým dvorem.Z původní podoby se dochovalo jádro, ostění několika oken a portálu, unikátní dýmník a velmi rozsáhlé sklepení. Velmi hodnotný je hranolovitý arkýř s náběhem vyztuženým žebry a ostěním oken. V jejím středu je vytesán letopočet 1536, hornické emblémy po stranách jsou doby novější. Objekt sloužil až do počátku 17.století jako Královská mincovna. Průčelí v dnešní podobě a úprava portálu je barokní. Od 19.století v budově sídlila Báňská a hutní správa města Jáchymova. Muzeum, jež patří pod správu Krajského muzea v Karlových Varech, zde našlo útočiště roku 1964. Stálá expozice dějiny města, geologie a mineralogie Krušných hor archeologické nálezy z Královské mincovny, rudné hornictví 16. století, velkoplošný pohyblivý model dolu, numismatika a mincovnictví Unikátní knihovna jáchymovské latinské školy ze 16. století ( knihy o hornictví a hutnictví přírodovědce Georgia Agricoly, ukázky z děl pastora Johanna Mathesia a hudebního skladatele Nickla Hermanna), epitafní obrazy. Krušnohorský národopis - zemědělské stroje, nářadí a historické fotografie ze života lidí v Krušnohoří, krušnohorská jizba,  lidové kroje. Tábory politických vězňů při jáchymovských uranových dolech po roce 1950. Historie jáchymovského radonového lázeňství a dobová lékařská ordinace.  
Doporučujeme
Svatý Kopeček
Poutní místo Svatý Kopeček je součástí města Olomouce. Je vzdálen asi 8 km od středu Olomouce. Dnešní poutní areál na Svatém Kopečku s rezidencí a ambitem vyrostl na tradičním poutním místě věřících. Asi od roku 1632 zde stávala malá kaple, kterou podle pověsti založil olomoucký měšťan a obchodník s vínem Jan Andrýsek. Kapli si na něm ve snu vyžádala Panna Marie. Na jejím místě vyrostl v letech 1669 – 1679 podle návrhu G. P. Tencally mohutný chrám Navštívení Panny Marie. V letech 1714 – 1721 byla podle projektu D. Martinelliho vybudována dnešní rezidence a celý komplex byl doplněn o ambit a kapli P. Marie. Mateřským klášterem byl nedaleký premonstrátský klášter v Hradisku. Stejně jako tam mají i zde, hlavní interiéry náročnou a velmi bohatou malířskou a sochařskou výzdobu. Unikátem chrámu Navštívení Panny Marie je jeho orientace. Hlavní osa nesměřuje od východu k západu, ale chrám je pootočen průčelím k mateřskému klášteru Hradisko. Kněz, který žehnal od oltáře věřícím, díky tomu prý při otevřených dveřích žehnal i klášteru. Dnes je věhlas poutního místa obnoven a každoročně se zde konají nezapomenutelné poutě, bohoslužby i chrámové koncerty. V roce 1995 papež Jan Pavel II. povýšil chrám na baziliku minor, která tvoří spolu s bočními křídly a čtyřřadou lipovou alejí zdaleka viditelný kříž v krajině. Na Svatém Kopečku můžete také navštívit areál olomoucké ZOO.
Doporučujeme
Průrva Ploučnice
Pozoruhodné technické dílo se nachází zhruba 3 km jihozápadním směrem od Stráže pod Ralskem. Průrva Ploučnice je vlastně podzemním náhonem bývalého hamru. Do průrvy je svedena říčka Ploučnice, která nejprve protéká asi 50 m mezi vysokými pískovcovými stěnami a potom se vnořuje do tunelu, krátce nato se vynořuje v otevřené propadlině aby se pak opět vnořila do dlkouhého tunelu vysokého cca 6 m. Celková délka náhonu je cca 150 m. V 19. století zde místní mlynář vozil průrvou zájemce o tuto památku za svitu louče.