Barokní zámek Čimelice stojí ve stejnojmenné obci, nedaleko Mirovic.     Historie zámku                                       Z roku 1483 pochází první písemná zmínka o čimelické tvrzi. V roce 1543 získali tvrz bratří Petr a Aleš Deymové ze Stříteže. Po vymření rodu se majitelé panství rychle střídali, až jej v roce 1685 koupil Jan Jindřich z Bissingenu. Jeho syn, hrabě Karel Bissingen, dal blízko tvrze vystavět barokní zámek. Stavba byla provedena mezi lety 1728-1730 stavitelem Antoniem Canevallem. Po vybudování nového zámku byla tvrz přestavěna na sýpku. Po požáru zámku v roce 1767 byly k postranním křídlům budovy přistavěny vížky. Od roku 1782 se zámek dědictvím dostává mezi různé vlastníky, roku 1817 zde proběhly menší změny interiérů podle plánů pražského architekta J. F. Jöndla. Roku 1850 získal Čimelice Karel Schwarzenberk, kterého potomci drželi panství do roku 1948. V zámku byla po roce 1948 umístěna střední průmyslová škola filmová. Dnes je soukromým majetkem Schwarzenberků a je veřejnosti přístupný příležitostně. Dispozice zámku Zámek je trojkřídlá, dvoupatrová budova. Pod volnou lodžií s balkónem je dvouramenné schodiště vedoucí před velký sál v patře, který prostupuje dvěma patry a je vyzdoben v barokním slohu. Oba menší sály jsou upraveny v rokokovém stylu druhé třetiny 18. století. Zámecký komplex je obklopen přístupným anglickým parkem, od kterého vede stromořadí k nedalekému zámku v Rakovicích. Pokud se odsud vydáte na výlet, můžete navštívit židovský hřbitov v Mirovicích, Žďákovský most nebo zámek Orlík nad Vltavou. Opačným směrem najdete zámek Vráž a lázně Vráž. Ubytovat se můžete například v Orlíku nad Vltavou.

Město Štramberk patří k nekrásnějším místům v severním podhůří Beskyd. Ne nadarmo se mu říká „moravský betlém“. Každoročně přiláká tisíce návštěvníků neopakovatelná atmosféra historie, zachovalá lidová architektura a zejména dominanta města, 35 metrů vysoká věž, zvaná Trúba, která slouží od počátku 20. století jako rozhledna. S návrhem na její výstavbu přišel Adolf Hrstka, předseda místního odboru Klubu Českých Turistů. Do té doby se nad městem zvedaly pouze ruiny štramberského hradu ze 13. století, mezi nimiž vynikalo právě torzo bývalé strážní věže. Adolf Hrstka zpopularizoval návrh její přestavby na rozhlednu. Projekt se setkal s velkým ohlasem, po Čechách i na Moravě se organizovaly dobrovolné finanční sbírky. Opravená věž, za jejíž stavbou stál architekt Kamil Hilbert, byla slavnostně otevřena 1. června 1903. Byla štíhlá, zakončená charakteristickou dřevěnou vyhlídkovou nástavbou. Rozhledna a Štramberk se tím staly jedním z nejoblíbenějších turistických cílů v širokém okolí. V roce 1925 byla v těsném sousedství vyhlídky přistavěna turistická chata pojmenovaná po Adolfu Hrstkovi. Když vystoupáte 159 schodů, bude odměněn si výhledem na Oderské vrchy, Jeseníky s pradědem, Radhošt a Hostýn. Pokud jsou daleké výhledy Vaší oblíbenou kratochvílí tak při návštěvě trúby neopomeňte vystoupat i na rozhlednu na nedaleké Bílé Hoře.

Kostel sv. Jakuba stojící poblíž Vlašského dvora je po chrámu sv. Barbory druhou nejvýraznější dominantou města. Jeho stavba byla německými patriciji započata okolo roku 1330. Hlavní jádro bylo dokončeno v roce 1380, ale stavělo se dál až do roku 1420. V 80 až 90. letech 15. století byla vystavěna kruchta na mincířskou kaplí. Kostel v pozdější době občas poškodil některý z požárů města, ale naštěstí nikdy výrazně. Původně měl mít kostel obě věže stejné, ale místo, které bylo vybráno nakonec tento záměr nedovolilo. Kostel tvoří trojlodní síňová stavba se dvěma bočními kaplemi, dlouhým polygonálně uzavřeným presbytářem s přiléhající sakristií. Hrotitá okna mají trojlisté kružby. Ke kostelu přiléhá pětipatrová věž. Presbytář a lodě jsou sklenuty křížovou žebrovou klenbou. Z předhusitské doby se v kostele dochovaly dva zazděné sanktuáře. V mincířské kapli pak zbytky pozdně gotických fresek z 15. století. Zhruba ze stejné doby pochází i pozdně gotické chórové lavice (1484). Raně barokní oltář se Škrétovou pietou má obraz Stětí sv. Jakuba od F.X.Pálka (1752) a obraz sv. Trojice od Petra Brandla (1734). Dále můžeme v interiéru najít deskový obraz Poslední věčeře z roku 1515 a cínovou křtitelnici z roku 1505.

Palác šlechtičen je další z významných stálých expozic Moravského zemského muzeu (MZM). Nachází se ba Kobližné ulici a byl vystavěn v letech 1682-1690. Byl postaven ve stylu barokního paláce a sloužil jako nadační zařízení pro výchovu opuštěných šlechtických dívek. V pozdější době byl přestavován a také propojen se sousedním Althanským palácem. To se mu stálo málem osudným při americkém náletu na Brno v roce 1944. Tehdy byl Althanský palác natolik poškozen že musel být zbourán. Stejný osud hrozil i Paláci šlechtičen. Naštěstí k tomu nedošlo a palác byl uchován pro kulturní účely. Nesnadná přestavba se realizovala od roku 1957, v roce 1961 pak došlo k zpřístupnění etnografické expozice "Lid v pěti generacích", která sloužila s menšími úpravami k poučení veřejnosti až do podzimu 1999. V letech 2000-2002 byl Palác šlechtičen rekonstruován, od roku 2003 zde probíhají krátkodobé výstavy; připravuje se také nová stálá expozice.   Palác šlechtičen je součástí Moravského zemského muzea (MZM)